Je to velký milník, říká horolezec Jaroš o pokoření K2 v zimě. ‚Kdyby nebylo dobré počasí, nemají šanci‘

Do soboty se ještě nikomu nepodařilo zdolat vrchol druhé nejvyšší hory světa K2 ve složitých podmínkách zimních měsíců. Na přelomu roku to ale dokázala skupina, v níž byl i proslulý nepálský horolezec Nirmal Purdža, který před dvěma lety zdolal s kyslíkovým přístrojem všech čtrnáct osmitisícovek. O historickém úspěchu mluvil ve vysílání Českého rozhlasu český horolezec Radek Jaroš.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skupina horolezců, která zdolala K2. | Zdroj: NIMSDAI/RED BULL CONTENT POOL

Výstup na K2 v zimních měsících bývá označován za jednu z posledních velkých zkoušek pro vrcholové horolezce, ne-li vůbec tu nejtěžší, která ještě zbývala. Jak vysoko řadíte to, co dokázala nepálská výprava, zvlášť když to část lezců měla podniknout bez kyslíkových přístrojů?
Je samozřejmě otázka, jestli kyslík měli, nebo ne. Já myslím, že ho všichni borci víceméně použili, stejně jako to dělal během toho půlroku, kdy dělal těch čtrnáct osmitisícovek, tam se s tím taky nemazlili a byl tam veliký podpůrný tým. Je to samozřejmě velký milník, je to poslední osmitisícovka, která nebyla v zimě vylezená. To klobouk dolů, stoprocentně. Ale kdyby to bylo bez kyslíku, tak to má řádově jinou hodnotu.

Skupina horolezců poprvé v historii pokořila K2 v zimním období

Číst článek

Je třeba také poznamenat, že o život na K2 přišel známý španělský horolezec Sergi Mingot, člen jiné výpravy. Zahynul při sestupu z nižšího tábora. Pokud jde o pokusy zdolat vrchol K2 v zimě, těch nebylo dosud mnoho. Proč se něco podobného až do včerejška nepodařilo? Čím je tahle osmitisícovka zvlášť záludná v tomto období?
Přiznám se, že jsem tam nebyl, ale je to hodně ve vnitrozemí, já byl severně od toho v ruských horách, které jsou v zimě opravdu hodně drsné. Nezasahuje tam monzun, řídí se to vnitrozemským počasím. Je to nejseverozápadněji ležící osmitisícovka, jen přístup k ní je od poslední civilizace na týden až deset dnů pochodu. 

Další podstatná věc je, že neleží v Nepálu, ale v Pákistánu, takže nepálští šerpové tam neměli přístup a než se ‚emancipovali‘ a založili si vlastní agentury a skupiny, tak tam dlouho nejezdili. Až teprve teď se K2 dostala do jejich zorného úhlu.

Část nepálské výpravy sestoupila v posledních hodinách, další je následují. Čemu připisujete, kromě schopností těch, kteří to v sobotu dokázali, fakt, že právě tuhle výzvu se letos podařilo zvládnout? Technickému vybavení? Mimořádně příznivému počasí?
Bez počasí by to samozřejmě nešlo. Jezdil jsem tam pět let a pokaždé nás odtamtud smetlo počasí. Kdyby nebylo dobré počasí, tak ani oni nemají šanci. Tím, že to jsou Nepálci, jsou aklimatizovaní z domova a nemusí to řešit až tak jako my. Vyšlo jim počasí a byla to skupina samých elitních lezců. Já některé ty kluky znám, takže vím, že to jsou super borci. 

tpa, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme