Hrozné obrátky, hlásí trenérka Janu Mickovi. Plavec dává přednost natrénovaným kilometrům

Patří k nejlepším na světě, ale úsilí plavce Jana Micky pokaždé sráží nepovedené obrátky. Kotouly u stěny bazénu dělá český kraulař hůře, než jeho konkurenti, a tak se měsíc před evropským šampionátem vydal Micka trénovat do krátkého hotelového bazénu na Šumavu.

Srní/Šumava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Český plavec Jan Micka | Foto: Reuters

Stopky v ruce trenérky Jaroslavy Passerové hlídají čas, zatímco ona očima pozoruje styl. „Když plave naplno, měl by tam být dynamický delfínový kop a pak začínají kraulové nohy, když už se obrátí,“ vysvětluje trenérka Radiožurnálu. Pak Mickovi hlásí do bazénu čas. „A hrozný obrátky. Vůbec tam nebylo to, co máš dělat.“ 

Plavec Micka se setkal s papežem. Audienci mu připomíná růženec se znakem Vatikánu

Číst článek

Hoteloví hosté z Německa si přišli na kraj bazénu smočit nohy, ale po pár minutách kvapně odešli, když viděli ostrý trénink ve vedlejších drahách.

„Nejhorší je, že mám pocit, že to dělám správně, ale pak mi trenérka řekne, že to stálo za prd, že to bylo špatně,“ říká Jan Micka.

„Dokonalá technika by měla být asi jako kotrmelec. Ale každý plavec má svůj styl a když dáte deset nejlepších plavců vedle sebe, každý ji udělá jinak,“ dodává.

Během týdenního soustředění naplave Micka něco přes 130 kilometrů, v krátkém bazénu to znamená více než 5 000 obrátek.

'Nevím, jestli by to pomohlo'

„Ideální obrátka by měla vypadat tak, že závodník do ní najede závodní rychlostí, co nejrychleji se otočí a co největší silou se odrazí od stěny. Ale závodníci mají při tréninku tendenci zpomalit, vyhovět si a tolik se neodrazit,“ vysvětluje trenérka Jaroslava Passerová.

Mickovou hlavní tratí je ta nejdelší, která se v bazénu plave, tedy patnáctistovka. Na ni potřebuje v tréninku překonat co nejvíce kilometrů, a tak nechce věnovat kotoulům u stěny příliš mnoho času.

„Kdybychom se věnovali jen obrátkám, ztratíme třeba půl hodiny. Za to by se dalo stihnout třeba dva a půl kilometru, to manko by bylo hodně znát. Ale netrénujeme to a nevím, jestli by mi to k něčemu pomohlo,“ vypráví Jan Micka o polední pauze, kdy má tři hodiny na oběd a lehký odpočinek, aby pak znovu skočil do vody.

Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme