Házenkářská ikona Jícha: Svůj úplně poslední zápas odehraju v rodné Plzni, dorazí i světová esa

Býval výborným házenkářem, v roce 2010 tím nejlepším na světě. Minulý týden však ohlásil překvapivý přestup: vrací se do Kielu, kde se stal vítězem Ligy mistrů i mistrem Německa. Nikoliv však jako hráč, ale jako asistent trenéra. Výhledově by se pětatřicetiletý Filip Jícha měl stát hlavním trenérem THW Kiel.

Barcelona Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Filip Jícha, největší hvězda české házenkářské reprezentace

Filip Jícha ještě v reprezentačním dresu. Nově míří na trenérské křeslo Kielu Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Na palubovku v hráčském dresu vstoupí už jen jednou. Jak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz odtajnil, chystá v rodné Plzni úplně poslední zápas – hvězdnou exhibici. „Protože víceméně všichni mé pozvání přijali, a to mi ukázalo, jak si mě váží,“ říká.

Minulý týden jste oznámil, že se vracíte do Kielu. Proč vlastně tam? Jednal jste s jinými kluby?
Kiel je moje srdeční záležitost. Strávil jsem tam nejlepší, nejúspěšnější roky mé házenkářské kariéry. A to i z osobního pohledu - narodily se mi tam obě děti. Když to vezmu čistě z profesní perspektivy, THW Kiel patří do absolutní světové špičky, byť tento rok jim to v Bundeslize nevychází podle jejich představ.

Proto i ta nabídka, která ve své podstatě přišla víceméně už před dvěma lety, když jsem odešel do Barcelony. Zůstali jsme v kontaktu, bavili jsme se, co bude po mé házenkářské kariéře, a Kiel měl eminentní zájem, abych se vrátil. Tím mi i ukazovali, jak si mě cení.

Z tohoto pohledu nebyla žádná jiná volba, já jsem vlastně ani nic jiného nehledal. Chtěl jsem touhle cestou jít, byť je možná pro někoho poněkud nestandardní.

Házenkář Jícha ve videu shrnul kariéru: od 'hrozného účesu', přes emoce až po zdravotní problémy a konec

Číst článek

Dlouholetý trenér Kielu Alfred Gislason o vás vždycky mluvil v superlativech, bral vás jako svou pravou ruku. Když jste ale oznámil odchod do Barcelony, tak to úplně nevypadalo na přátelský rozchod. To už je zapomenuto?
Mezi námi nikdy nebylo žádné ostří. To, co proběhlo médii, byla nějak zvláštně zkonstruovaná informace. Já jsem neodcházel ve zlém. Ba naopak. Zrovna s Alfredem jsme k sobě chovali vždycky respekt, vzájemně jsme se obohacovali. Proto jsem hrozně rád, že ten můj první trenérský rok bude po boku Alfreda. On bude v roce 2019 končit svoji trenérskou kariéru. Budu mít možnost strávit poslední sezonu po jeho boku. Věřím, že budu moct těžit ze zkušeností, které za ta léta v házené nastřádal. Předpokládám, že plno věcí si odnesu, byť chci jít i vlastní cestou. Veškeré impulzy a konfrontaci s někým, kdo je takhle zkušený, považuji za velmi přínosné.

Chcete do Kielu přinést něco z tréninkových metod, které jste zažil v Barceloně?
Barcelona je velkoklub ve všech ohledech, ať se podíváte na fotbal, basketbal či házenou. Chci ten tým vést jako sociální skupinu, která má velký potenciál. A já chci ten potenciál dostat na hřiště. Já jsem velký fanoušek házenkářské taktiky, to bude můj part.

Kdybyste měl popsat jednu konkrétní věc, kterou z Barcelony chcete přivést, která by to byla?
Velmi bych chtěl do Kielu přenést širší trenérský tým. Alfred Gislason je stará škola, všechno si léta dělal sám, kdežto Barcelona má několik trenérů. Já bych například nechtěl zavádět nové atletické tréninky nebo tréninky v posilovně. Znám několik trenérů, kteří by za mě tenhle part mohli převzít. Společně bychom vytvořili trenérský tým. Více hlav více ví. To je budoucnost, které věřím. Budu se to snažit změnit. Samozřejmě je to ale i otázka nákladů.

Jaká očekávání vlastně od vás má Kiel? Nastavili jste si cíle? Chtějí od vás zase triple, jako když jste v roce 2012 ovládli německou ligu, pohár i Ligu mistrů?
V Kielu jsou očekávání vždycky nejvyšší. Tahle sezona, kdy Kiel je na šesté příčce a hraje nejhorší sezonu za 15 let, není měřítkem. Naopak. Pro mnoho fanoušků a expertů je to zlom, rána pod pás. Rozhodně pro mě, pro člověka, který intenzivně zažil nejlepší léta klubu, je první cíl vyhrát německou ligu. Probírali jsme to s Alfredem mnohokrát a já se těším, až to v létě vypukne a já budu moct být u toho.

Nebojíte se, jak vás kielský tým přijme? Byl jste jeden z nich, teď se se vracíte jako asistent trenéra. Budou mít respekt?
Myslím, že respekt jsem si vybudoval už výsledky, kterých jsem ve světové házené dosáhl. Už tenkrát mě hráči respektovali. A tím, jak se tým omlazuje, tak se ten respekt umocňuje. Výsledky, které jsme měli, stále stojí za pozornost. Já jsem se s týmem viděl už minulý týden a myslím, že nebude problém.

Navíc: já nejsem člověk, který by bazíroval na své důležitosti a šel přes mrtvoly. Práce, disciplína musí být. Ale nebráním se žádné diskusi. Musíme všichni vnímat, že jsme na jedné lodi, že známe společný cíl. K tomu ale patří hodiny a hodiny vzájemné komunikace.

"Moje tělo a duch se těší na konec kariéry. Užívám si poslední dva a půl roku kariéry jako hráč. Když to dobře dopadne, protože v tom věku člověk nikdy neví, co se stane,“ říkal Filip Jícha před dvěma lety. Tehdy ještě plánoval, že skončí v roce 2019. Jeho kariéru komplikovala především zranění kolen, v roce 2015 ho vyřadil zánět stydké kosti. | Foto: Český rozhlas, Profimedia

Jaké jsou vlastně reakce fanoušků? Vnímají to jako návrat ztraceného syna?
Já si myslím, že ano. Fanoušci mě tam měli vždycky velmi rádi. Jednak proto, že věděli, že jsem klubu věnoval úplně všechno, včetně zdraví. Věřím, že to fanoušci nezapomínají. Co jsem měl možnost slyšet v klubu, tak fanoušci to vnímají pozitivně. A ano, je to takový návrat ztraceného syna.

Ukončil jste aktivní kariéru dost rázně. Nepřemýšlel jste o tom, že se ještě chvíli budete hrát? Proč jste nechtěl sportovně dožít třeba v nějaké v nižší soutěži?
Tohle nebylo vůbec ve hře. Já jsem to tak cítil. Jel jsem už možná přes hranu. Rád bych ještě chvíli působil na hřišti, protože mě to naplňovalo, dělalo mi to radost. Ale za ty poslední dva roky jsem se nedokázal zotavit ze zranění z Bundesligy.

Jednou jsem prostě přijel domů a řekl jsem, že už to nemá cenu. Že to není fér vůči mně, že to není fér vůči Barceloně. A v podstatě to nebylo fér ani vůči fanouškům, kteří ode mě mají nějaké očekávání. Já už jsem v podstatě hru ovlivňoval jako trenér, kdy jsem o tom hodně mluvil. Tehdy jsem taky pochopil, že to je ta moje cesta, že mě to může naplňovat.

Že je třeba udělat ráznější střih a neprodlužovat moje sportovní umírání.

Znamená to, že už nikdy nevkročíte na palubovku jako hráč?
Ještě je naplánován jeden úplně poslední zápas. Odehraje se 16. června na zimním stadionu v Plzni, kam jsem pozval řadu hráčů, které jsem potkal během své kariéry. To bude výběr házenkářského světa, který přijede a zahraje si se mnou naposledy v mém rodném městě. To bude můj úplně poslední zápas.

Musel jsem se na něj už trošku připravovat. Občas si chodím zaběhat, abych to dokázal vůbec uběhat. Na to se těším. Přijede plno skvělých házenkářů. Bude to pro mě taková oslava. A taky zadostiučinění. Protože víceméně všichni mé pozvání přijali a to mi ukázalo, jak si mě váží.

Můžete prozradit dvě tři hvězdy, které vám už potvrdily účast?
Ano, například Daniel Narcisse, Thierry Omeyer, Stefan Lövgren nebo třeba Gudjon Valur Sigurdsson. A další a další.

Filip Jícha se vrací do Kielu. Bývalý nejlepší házenkář světa bude asistentem trenéra

Číst článek

Takže hvězdná exhibice... Už je možné někde koupit lístky? V jaké je to vlastně fázi?
Pomalu dokončujeme finální přípravy a během 14 dní budou první výstupy a vstupenky půjdou do prodeje.

V minulosti jste otevřeně kritizoval zázemí české házené, fungování české federace. Neuvažoval jste o návratu do Česka, o tom, že zkusíte změnit zdejší poměry?
V současné pozici je to pro mě science fiction. Já mám hrozně rád jednu hlášku: ve světě druhý, v Holešovicích čtvrtí. A ta pasuje i na Česko. Nejde přitom jen o mě, ale o všechny hráče, kteří sbírali zkušenosti ve světě od těch nejlepších, a když se vrátili a chtěli to předat, tak nebyl zájem.

Já ten sport ale natolik miluju, že je třeba nechat žabomyší války stranou a nešířit tu negativní vlnu. Z tohohle úhlu pohledu je třeba nechat veškeré rozmíšky stranou a starat se o sport. A já se o něj nejlíp dokážu starat tím, že jej budu propagovat na různých akcích i v České republice. Ale to, že budu nějakým způsobem spojen s českou federací, si nedokážu představit.

Ještě zpátky ke Kielu: jak dlouhý kontrakt jste vlastně podepsal?
Podepsal jsem smlouvu na tři roky. Ale už při podpisu jsem doma rodině říkal, že podpis trenérské smlouvy je jiný než té hráčské. Takže to, dokdy tam budu, bude záležet na tom, jak dokážu s týmem pracovat, jak budeme úspěšní. Od toho se bude odvíjet, na jak dlouho bude to trenérské křeslo moje. Na začátku se jednalo o tom, že smlouva bude na čtyři roky. Ale pak jsme si s vedením klubu řekli, že tři roky jsou optimální. A tak se to jeví i mně.

Chápu tedy správně, že nejde o teplé místečko. Když se nebude dařit, můžete skončit dřív.
Rozhodně. Přesně tak to je. To je riziko povolání. Zvlášť v tak špičkovém týmu. Pokud se nebude dařit a nebudu schopen předat svou vizi na tým, tak je zcela transparentní krok, že přijde někdo další. Já do toho každopádně vložím veškerou svou energii a elán. Teď, když za výsledky budu přímo odpovědný, možná že ještě o trošičku víc, než když jsem jen hrál. 

Filip Jícha

*19. dubna 1982 v Plzni

Český házenkář a reprezentant

Odchovanec Plzně debutoval za Kovopetrol v roce 2000, ale po jediném zápase podepsal první profesionální smlouvu v Dukle. První zahraniční angažmá měl v Saudské Arábii a Kataru. Do Evropy se vrátil v roce 2003 angažmá ve Švýcarském St. Gallenu.

Od roku 2005 hrál v Bundeslize. S TBV Lemgo ovládl Pohár EHF, jako první Čech po 22 letech získal evropskou trofej. Největších úspěchů dosáhl v Kielu. Dvakrát vyhrál Ligu mistrů, dvakrát byl ve finále, v roce 2010 vyhrál anketu o nejlepšího házenkáře světa.

V roce 2015 přestoupil do Barcelony, kde odehrál poslední dva roky kariéry. Ukončil v říjnu 2017 kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům. Do Kielu se vrací jako asistent trenéra.

V reprezentaci odehrál 160 zápasů, vstřelil 877 gólů. Nedosáhl ale na lepší umístění než 8. místo z mistrovství Evropy (2010) a desáté místo z mistrovství světa (2005).

Je ženatý, během angažmá v Kielu se mu narodili dcera Valérie a syn Vincenc. Ve volném čase rád hraje golf.

Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme