‚Kdyby mi to někdo řekl před Girem, vysmál bych se mu.‘ Hirt o životním úspěchu, ale i atmosféře v týmu
Jan Hirt se v minulém týdnu stal teprve pátým českým cyklistou v historii, kterému se na slavném italském Giru podařilo vyhrát etapu. „Pro závodníky, kteří vyhrávají častěji, by to třeba až takový úspěch nebyl, ale já to beru tak, že se to nemusí už nikdy opakovat,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz jednatřicetiletý rodák z Třebíče.
Jaké bylo letošní Giro z pohledu vašeho týmu? Asi velká spokojenost, ne?
Panuje velké nadšení, protože tam byly dvě vyhrané etapy, dva lidi v nejlepší desítce celkového pořadí, což z nás udělalo jeden z nejlepších týmů na Giru.
Hirtův životní úspěch. Český cyklista vyhrál na Giru po úniku královskou etapu, celkově je už devátý
Číst článek
V roce 2019 se jela na Giru podobná královská etapa a vy jste ještě v dresu Astany skončil těsně druhý.
Ano, to si pamatuju. Dojel jsem těsně druhý za domácím Giuliem Cicconem. Ty týmy se ale nedají moc porovnávat, tady mám větší volnost. V Astaně jsme měli Miguela Ángela Lópeze a všechno se obětovalo pro něj. Byl jsem pomocník. Tady v Intermarché–Wanty–Gobert sice taky pomáhám, ale mám i daleko více prostoru pro sebe.
Jak moc je váš nynější tým jiný, než byly ty předchozí?
V polském CCC nebyla atmosféra nic moc a bylo to vidět, protože nikdo nezajel pořádný výsledek. Přitom jsme tam měli dobré lidi, zvučná jména, ale tým moc nefungoval. Tady takové hvězdy nemáme, ale máme skvělou sezonu, hodně vítězství a je to tím, že ta atmosféra je mnohem pohodovější.
Proč myslíte, že se vám na letošním Giru tak zadařilo? Vyhovuje vám termínově více než třeba červencová Tour de France?
Červenec mi taky sedí, ale Giro je méně hektické než třeba Tour. Profily jednotlivých etap jsou většinou o něco těžší a to mi sedí.
Když budete mít možnost znovu startovat na Tour, pojedete?
Nevím, byl jsem tam a úplně mě to za srdce nechytlo. Záleží taky, v jakém budu týmu a jestli budu pomocník, nebo pojedu sám na sebe.
Jak na váš největší úspěch reagovali nejbližší?
Všichni byli samozřejmě nadšení, byla to obrovská euforie. Celý den jsem telefon neměl u sebe a dostal jsem se k němu až někdy v devět hodin večer. Tam už na mě čekala záplava zpráv...
Poslední dva roky jste trochu bojoval i s vlastním tělem a kolenem. Teď už je vše v pořádku?
Koleno už je dobrý, musím zaklepat. Nevím, čím to je, možná jinými tretrami, ale jsem na to i opatrnější. Vyhýbám se třeba chození dolů ze schodů. Vzpruha je to ale samozřejmě obrovská. Chtěl jsem do toho dát na začátku sezony všechno a podařilo se.
Zdravotní komplikace ale postihly po 10. etapě vašeho týmového kolegu Biniama Girmaye, kterého na stupních vítězů nešťastně trefil špunt do oka. Můžete popsat, jak se to mohlo přihodit?
Bohužel, stát se to může a málem se to předtím stalo Mathieu van der Poelovi. Ty lahve byly hodně natlakované a navíc dost těžké, v tom byl ten problém. Než se to stalo, byl tam vždy člověk, který vám na pódiu řekl, jak to otevřít, ale zrovna ten den ho tam nepustili. Od té doby pak už ty lahve dávali rovnou otevřené.
Co vás teď čeká za program? Hádám, že odpočinek to asi nebude...
Už tento pátek musím odcestovat na Critérium du Dauphiné, následně se chystám na mistrovství republiky a pak si konečně trochu odpočinu.
Vítězství v královské etapě, o den později pak třetí místo v 17. etapě a celkové 6. místo. Uvědomujete si, jak velký úspěch to ve vaší kariéře je?
Teď už jo, ale kdyby mi to někdo řekl před Girem, tak bych se mu asi vysmál. Pro závodníky, kteří vyhrávají častěji, by to třeba až takový úspěch nebyl, ale já to beru tak, že se to nemusí už nikdy opakovat. Já ale doufám, že to zopakuju.
Jan Hirt projíždí cílem 16. etapy Gira na prvním místě:
