‚Ruce mi říkaly, že už bych se mohl svézt.‘ Kajakář Prskavec si zkrátil volno a vrátil se do tréninku
Po návratu z Tokia je v jednom kole – vodní slalomář Jiří Prskavec rozdal stovky autogramů, desítky rozhovorů a několikrát pózoval před fotografy. Ale krom toho má samozřejmě i jiné povinnosti, které ocení spíš rodina. Ta si teď po nějaké době užije svého „zlatého Jířu“ doma.
„Startoval jsem z posledního místa jako největší favorit, dokázal jsem ustát nejtěžší situaci v životě.“
O zkrácené dovolené či domácím kutilství Jiřího Prskavce si poslechněte v reportáži Davida Nyče
Olympijskou výzvu má Jiří Prskavec úspěšně za sebou, a až doteď si užíval zaslouženého volna, své velké vítězství stihl oslavit s rodinou i s kamarády kajakáři, a přestože měl ještě chvíli odpočívat, bez pádla už to prostě nevydržel.
„Měl jsem naplánované tři týdny volna od vody, ale jak jsem odjížděl z domova, tak jakoby mi už ruce říkaly, že bych se mohl jít svézt. Takže jsem si přivezl loď, hodil jsem si jí do Tróji a půjdu si konečně zapádlovat, už se moc těším,“ říká Radiožurnálu Jiří Prskavec, kterého čeká už na konci září mistrovství světa v Bratislavě.
Do té doby má v plánu další tvrdý trénink, ale i jiné povinnosti.
Olympiáda měla smysl a nenapodobitelnou atmosféru i bez diváků, shodují se čeští sportovci po návratu z Tokia
Číst článek
„Musím dokončit horní patro domečku. Pořád jsem to odkládal, že na to nemám, teď už bych to mohl dotáhnout. Ale slyšel jsem, že ceny materiálů šly opravdu hodně nahoru, tak jsme zvědavý, jestli to bude stačit,“ směje se úspěšný vodní slalomář při narážce na finanční odměny, které dostal od Českého olympijského výboru za zlato z her v Tokiu.
Ušetřit by mohl, pokud by sám oblékl montérky a vytáhl nářadí, jenže do žádných velkých kousků se ve svém domě pro jistotu nepouští.
„Rád bych, ale dělám jenom to, na co si věřím. Věci, u kterých mě nebude bolet, když je pokazím a budu je muset dělat znova. Na odbornější práce si ale úplně netroufnu. Vždy si říkám, že to tam budu mít dvacet let a když to nebude fungovat, budu si to pořád vyčítat, takže do toho se nepouštím vyčítat,“ dodává Jiří Prskavec.
