Jako UFO, hodně přepálený, popisuje Adam Ondra rozhodující krok lezeckého finále

Výš ve finále nikdo nevylezl, přesto Adam Ondra zlato v lezení na obtížnost neobhájil. Rakušan Schubert zvítězil díky lépe zvládnutému semifinále. Když český lezec padal ze stěny, byl hodně naštvaný.

Tento článek je více než rok starý.

Innsbruck Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adam Ondra, patří mezi absolutní světovou špičku sportovních lezců

Adam Ondra, patří mezi absolutní světovou špičku sportovních lezců | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

„Cesta byla pěkná, ale když jsem spadl, byl jsem trošku zklamaný. Ten krok byl najednou hodně přepálený. Do té doby jsem se cítil fakt dobře, ale tenhle krok, i když jsem ho velmi pravděpodobně dělal správně, tak mi přišel úplně jako UFO,“ řekl Radiožurnálu po finále MS v lezení na obtížnost stříbrný medailista Adam Ondra.

Anatomie lezení: výjimečné svaly i dlouhý krk. Adam Ondra posouvá hranice možného

Číst článek

„Dolezli jsme s Jakobem (Rakušanem Schubertem) stejně, byl jsem přesvědčený, že tam doleze i Domen Škofic, což by znamenalo bronz. Ale to byla velká smůla, od titulu ho dělilo hodně málo, stačilo dolézt jako my. A do té doby to nebylo až tak hrozné, cesta začínala až tam. Druhý jsem, protože jsem si to prohrál v semifinále,“ vysvětlil.

Jaký ten chyt byl? Věřil jste si do něho? Jak moc jste riskoval?
V té pozici jsem si i věřil, že jsem věděl, že musím strašně zabrat. Ale když jsem do něj došel, tak byl o trošku horší, než jsem myslel a hlavně byl částečně zablokovaný dalším menších chytem, takže jsem ho ani netrefil správně. I když jsem tam nebyl až tak extrémně unavený, musím objektivně uznat, že jsem asi neměl nárok. To samé říkal i Jakob, když jsme se bavili.

Takže ta cesta vylézt nešla žádným jezdcem?
Kdybychom byli ještě o trošku lepší, určitě to „lezitelné“ bylo. Stavěči ten krok samostatně určitě udělali, ale když tam člověk přileze zespoda trošku unavenější, je to trošku jiné. Ale možná nám jen něco nedocvaklo, možná je tam nějaký trik a leze se to jinak, jen jsme na to nepřišli.

MS jste zahájil stříbrnou medailí, čekají vás ještě další disciplíny, jaké jsou vyhlídky?
Obtížnost byla priorita, cítil jsem se dobře a věřil jsem si na zlato. Stříbro je za dané situace dobré, dělá mi to dobré vyhlídky, abych se nominoval do šestky v kombinaci, teď na to zkusím zapomenout, připravit se na bouldery a na případnou kombinaci, jestli se tam nominuji.

A v pondělí si dáte odpočinek? Nebudete dělat nic?
Teď máme dva dny, kdy se nezávodí. Den před boulderovou kvalifikací (v úterý) určitě nebudu lézt, takže v pondělí určitě musím na stěnu a začít si zvykat na bouldery, které jsou něco jiného. A hlavně se musím adaptovat na nový koordinační styl, protože nějaké skoky tam určitě budou.

Adam Ondra je vicemistrem světa v lezení na obtížnost. Lepší byl jen Rakušan Schubert

Číst článek

Když jste padal ze stěny, vypadal jste hodně rozčileně. Tak moc jste se na sebe zlobil?
Zlobil jsem se na to semifinále, kde jsem to protaktizoval, asi jsem ani neměl nárok zalézt líp. Při finále už jsem to takticky udělal dobře, správně jsem si zahřál kůži, ještě jsem ji namáčel před lezením, takže držela dobře.

Takže to v semifinále bylo nějaké podcenění, že jste si nestihl provést všechny rituály?
Vlastně nikdy nevíte, kdy přesně polezete. V semifinále několik závodníků přede mnou spadlo rychleji, než se očekávalo, byl jsem předvolán, abych lezl. Neměl jsem na výběr a musel jsem lézt takřka nepřipravený. Nedá se říct, jestli bych Jakoba přelez, kdyby mě kůže držela. Finále jsem lezl relativně dobře, byla tam jedna malinká chybička. Kdybych ji eliminoval, třeba bych měl víc síly a ten krok by se mi podařilo udělat.

Když jsem spadl, byl jsem naštvaný, protože mi bylo jasné, že možná ten skok nikdo nepřeleze, ale někdo tam doleze, nebylo to tak náročné.

Pád z "UFO" kroku | Foto: Lukáš Bíba

Lezl jste jako čtvrtý. Jaký to pak byl pocit, kdy jste čekal, jak dopadnou ostatní?
Není to dobrý pocit. Rozhodně vždycky preferuji lézt jako poslední. Člověk spadne, nebo doleze do topu a ví, jak na tom je.

Byla ta cesta těžší než před dvěma lety v Paříži?
Těžko se to srovnává. Když započítáme tenhle krok a předpokládám, že další kroky, které zbývaly do topu, asi nebyly lehké, tak asi trošku těžší byla. Ale do tří čtvrtin byla lehčí, v Paříži byla vyrovnanější.

Jakub Konečný skončil šestý, dva Češi byli ve finále.
Je to fantastický úspěch, to asi nikdo nečekal. Dlouho víme, že v Kubovi něco je, ale konečně to začíná prodávat. Sílu měl vždycky a teď začíná lézt pěkně a dokáže to prodat v psychicky náročných situacích jako je finále MS.

Pomáhá vám, že jste tam dva Češi?
Určitě je to příjemnější, ale i ostatními jsme dobří kamarádi, i když nejsou z Česka. Nikdy jsem se tam sám necítil. A Kuba nevyčerpal svůj potenciál, půjde nahoru.

Barbora Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme