Je to paradoxní situace. Lidé tráví doma v karanténě více času než kdy dřív, herní průmysl vzkvétá a čísla na streamovacích kanálech trhají rekordy. Přesto e-sport přišel loni o hodně peněz. „Pro nás jsou stěžejní offline akce. Sponzoři ještě neumí utratit takové peníze v digitálním prostředí,“ říká předseda České asociace esportu Lukáš Pleskot, který v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsal i další výzvy, kterým e-sport během koronavirové krize čelí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 13:01 21. ledna 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co koronavirová krize e-sportu dala, o co naopak přišel?
Pozitivem je, že narostla sledovanost onlinu a čas, který tráví cílová skupina sledováním veškerého obsahu spojeného s e-sportem. Návštěvnost webů se zvýšila v průměru zhruba o 40 procent, stejně tak jdou nahoru čísla u streamů a e-sportových soutěží.

Co vzala? Nebylo možné dělat velké eventy (offline soutěže soustředěné do jednoho místa, většinou velkých hal - pozn. red.). To jsou největší soutěže, hraje se o největší peníze. V tomhle e-sport utrpěl, protože ne všechno se dá hrát online. Když jeden hraje z Asie, druhý z Evropy, třetí z Ameriky, tak pak mají rozdílné podmínky třeba z hlediska připojení k internetu, což při hře na jednom stadionu odpadá.

Je to tedy tak, že nikoliv online soutěže, ale velké offline akce jsou vlajkovou lodí e-sportu?
Přesně tak. Vždy běží samozřejmě souběžně přenos na internetu, ale e-sport jsou hlavně ty vyprodané stadiony, které známe ze světa. V tomhle sektoru se v celém ekosystému točí nejvíce peněz.

Některé soutěže se přesunuly během pandemie na internet. Ne že by klesla prestiž, ale spíš celkové vnímání akce, a to i ze strany sponzorů. Zkrátka chybí ta velká stage, pódium, hráči nejsou na jednom místě a chybí bezprostřední interakce s publikem. Je to asi jako kdyby fotbalová Sparta nehrála domácí zápas na svém velkém stadionu, ale na nějakém druholigovém hřišti a ještě před prázdným hledištěm.

Ptám se, protože podle žebříčku serveru Esportsearnings.com se za loňský „koronavirový“ rok stal nejvýdělečnějším e-sportovým hráčem šachový mistr světa Magnus Carlsen. Tedy člověk, který běžně k výkonu svého povolání počítač ani herní konzoli vůbec nepotřebuje.
V e-sportu loni vinou krize obecně došlo k velkému poklesu peněz na prize money (podle výzkumu společnosti Unikrn zhruba o 80 procent – pozn. red.). Sledovanost online je přitom v době koronavirové krize paradoxně vyšší, protože lidé tráví víc času doma a u obrazovek.

Je potřeba edukace trhu a partnerů. Ještě neumí utratit tak velké peníze v digitálním prostředí, jako když přijdou do obřího pavilonu na výstavišti v Brně a vidí tam obří pódium, stánky a tak dále. Ačkoliv se to zlepšuje, tak spousta partnerů k online e-sportovým akcím přistupuje stále jako k něčemu okrajovému.

Právě šachu se to ale povedlo a během loňského roku zaznamenal obrovský boom v online prostředí, hrály se turnaje o velké peníze. Čím to, že šachy dokázaly na stejné platformě odměny za výhry výrazně navýšit?
Může to být stářím obou odvětví, každé má nějaký vývoj. Neumím posoudit, jak dlouho jsou tady šachy, ale podobně jako další sporty se vyvíjí už desítky let. E-sport je tady deset dvacet let, dynamický růst zažíváme posledních pět let. Také jde o způsob financování – u spousty sponzorů došlo s příchodem pandemie k leknutí a zastavili část svých marketingových peněz.

To, že vynikly najednou šachové turnaje, byl pro nás zajímavý příměr. Ale z dlouhodobého hlediska, až se vrátí situace do normálu, je hry jako Counter-Strike, Dota 2 nebo League of Legends na poli e-sportu zase přejedou. Už proto, že se zase rozběhnou velké offline akce.

Skokový nárůst čísel hlásí za loňský rok streamovací platforma Twitch. Nabízí se otázka, zda se na ní daří e-sportu naplňovat potenciál?
To je pravda, ale je třeba znát další souvislosti. Sledovanost e-sportových utkání rostla, ale soutěžní hraní v tomhle ohledu trochu stojí proti segmentu streamerů a influencerů, kteří hrají pro zábavu, dělají u toho vylomeniny a snaží se spíš bavit lidi. Ti to zatím umí lépe než profesionální hráči, což je vidět na velikosti jednotlivých kanálu a počtech sledujících. Ti nejlepší hráči se musí soustředit na výkon, čemuž přizpůsobují trénink a zpravidla se tolik nevěnují budování svých sociálních sítí.

Co je e-sport?

Jsou vůbec šachy, poker nebo deskové hry odehrávající se v online prostředí e-sportem?
Z mého pohledu spíš ne, protože e-sport je soutěžní hraní čistě online her. Často míváme interní diskuze, co je vlastně e-sport a co všechno pod něj spadá. Vnímám to tak, že pokud e-sport není v pravém slova smyslu sport, tak ani třeba šachy nejsou e-sport. Ale že bych na to měl nějaký jasný názor, to ne. Zařazení online šachu do kategorie e-sportu mě rozhodně nijak nepobouřilo.

E-sport zasáhla koronavirová krize, za loňský rok nejvíce vydělal šachový král Carlsen

Číst článek

Neuvažujete, že byste do budoucna rozšířili svůj zájem i tímhle směrem?
Jako Česká asociace esportu se bavíme s různými sportovními svazy a nebráníme se vytváření soutěží v online prostředí, paralelních k těm reálným. Směrem k šachu nebo pokeru jsme ale zatím o ničem neuvažovali.

Bavíme se o tom, zda jsou šachy nebo poker e-sport. Ale co otázka, jestli je e-sport sportem?
V Česku oficiálně není a my usilujeme o uznání a ten titul hlavně z toho důvodu, abychom se mohli bavit s veřejnými institucemi. Jinak ale nechceme za každou cenu tvrdit, že e-sport je sport. Víme, že při e-sportu chybí pohyb a v tom tradičním vnímání bychom ho na první dobrou sportem nenazvali.

Na druhou stranu je klasické pojetí sportu minimálně sto let staré a možná se doba mění. E-sport je zkrátka určitá soutěž, má stejné náležitosti jako sport, ale chybí tam ten fyzický pohyb během výkonu. Je to otevřená diskuze, na kterou jsou různé názory. Můj osobní názor je, že hnutí nemusí za každou cenu být sport, spíš nás do toho nutí legislativa.

Je pravda, že v nedávném hojně diskutovaném průzkumu Národní sportovní agentury jste se mezi 105 sporty neobjevili…
A myslíme si, že bychom se neumístili úplně špatně. Tok veřejných peněz do našeho sektoru by byl důležitý, abychom mohli vytvořit struktury zespodu z hlediska vzdělávání, nějakých kroužků a podobně. Dokud nebudeme uznáni jako sport, tak na veřejné peníze nárok nemáme. Tahle diskuze ale probíhá ve spoustě dalších evropských zemí.

‚Všeho moc škodí‘

Zmínil jste absenci pohybu během samotného výkonu hraní. Právě zdravotní rizika e-sportu jsou častým tématem a v době karantén se mohou ještě násobit – lidé mohou v této době snadno strávit kvůli online výuce a práci z domova klidně celé dny před monitorem.
S covidem to úplně nesouviselo, ale nedávno jsme spustili iniciativu Zdravý hráč. Nikomu nechceme nic nakazovat – ať každý dělá, co ho baví. Ale nemělo by se zapomínat na pohyb. Chceme jednak motivovat na pozitivních příkladech k pohybu, ale ukázat i širší veřejnosti, že nejsme žádná banda nerdů, která chce jen sedět u počítače a hrát.

Hraní videoher během pandemie může pomoci k duševní pohodě, ukázala studie z Oxfordu

Číst článek

Na výkonnostní úrovni je už i v e-sportu běžné, že se nejlepší hráči připravují fyzicky, mají na to trenéry. Vrcholový výkon není jen o tom, že umím samotnou hru. Během zápasu dochází k mentálnímu i fyzickému vyčerpání.

A co závislost na hraní? Během rozsáhlých karantén jistě také velmi aktuální téma.
To je oblast, které se chceme v roce 2021 více věnovat. Zřídit jakousi poradnu, napojit se na odborníky a věnovat se tématu vztahu hráč-rodina. Chodí nám hodně dotazů ve smyslu: moje dítě hraje pět hodin denně – je to dobře, je to špatně, je to moc, je to málo? Univerzální odpověď asi neexistuje. Laickým pohledem se ale asi shodneme, že všeho moc škodí.

U každého člověka ale záleží, zda je to vyvážené dalšími aktivitami. Jestli budu jen sedět osm hodin u počítače, nebo k tomu budu mít třeba tři hodiny pohybu. Pak se možná těch osm hodin u počítače dá zvládnout.

Na závěr „povinná“ otázka – uvidíme někdy e-sport na olympiádě?
Já myslím, že ano. Ale zřejmě to budou soutěže ve hrách, které nejsou mezi top herními tituly současnosti – jako už zmiňované Counter-Strike, Dota 2 nebo League of Legends. Na olympiádu se spíš dřív dostane třeba fotbalový simulátor FIFA nebo hokejové NHL.

Budoucí vývoj ale možná bude úplně jiný, že sport i e-sport budou mít vlastní soutěže a nebudou se na olympiádě potkávat. Vždycky jsem říkal, že z krátkodobého hlediska by pro e-sport bylo dobré, aby se dostal na olympiádu. V budoucnu by se to ale mohlo otočit a spojení obou odvětví by mohlo být spíš výhodné pro sport.

Vít Moravec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít