Na Kubě hrají baseball i slepci. V míčcích mají rolničky, při běhu na metu si tleskají
Jedním z nejpopulárnějších sportů na Kubě je baseball. „Ostrov svobody“ propadl hře s pálkou a metami už před 150 lety a někdy ho hrála většina Kubánců. Při lehké úpravě pravidel a vybavení si mohou odpálit i ti, co nevidí. Kubánští slepci dokonce věří, že se baseball pro nevidomé už za tři roky dostane do programu paralympijských her.
Na hřiště přijdou ještě s bílými holemi, ty ale při hře vymění za baseballové pálky. Z dálky pak může skupinka hrající na jednom z hřišť v Havaně vypadat jako obyčejní hráči s brýlemi. Tito jsou ale slepí.
Pravidla i vybavení doznaly určitých úprav. Na hřišti není nadhazovač. Pálkař si míček hodí a odpálí sám, pak se vydá na metu, kam ho naviguje tleskání asistentů. Hráči v poli se mezitím snaží chytit míček po sluchu. Do navrtaného míčku je totiž umístěna rolnička. Když se zastaví a přestane znít, opět pomůže rada od asistenta.
„Doporučil bych to každému nevidomému, komu to tělo dovolí. Baseball mi pomáhá psychicky i fyzicky. Pomáhá nám, když se cítíme sami. Tady se scházíme, povídáme si, odpočíváme a hlavně sportujeme," řekl agentuře Ruters jeden z hráčů Yubis Zapata.
Dnes 41letý učitel byl sám aktivním hráčem, ale musel se baseballu vzdát, když při službě v armádě kvůli výbuchu přišel o zrak. Pomohli mu až trenéři z Itálie, kteří dokázali, že na baseball není nutné vidět.
Baseball pro nevidomé vznikl v 70. letech 20. století právě na apeninském poloostrově, na Kubu se rozšířil v prvním letech nového tisíciletí. Jeho hráči říkají, že se víc podobá americké alternativě – beep baseballu.
„Sport mi pomáhá jako část rehabilitace. Lépe se orientuji v prostoru a stimuluji zvukové receptory, které mi pak pomáhají v každodenním životě," chválí další z hráčů Eddy Duvergel.
Baseball pro slepce se kromě Kuby hraje i v různých zemích Evropy či v Panamě, hráči doufají, že se podaří ho protlačit do programu tokijské paralympiády v roce 2020.
