‚Kombinace sportu a myšlení.‘ Češi patří v MTBO ke světové špičce, z mistrovství světa přivezli 17 medailí

Orientační závody na horských kolech neboli MTBO nepatří mezi olympijské sporty. A je to možná škoda, protože čeští reprezentanti patří k nejlepším na světě. Z nedávno skončeného mistrovství světa si přivezli rekordních 17 medailí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mistrovství světa v MTBO.

Mistrovství světa v MTBO. | Foto: Rainer Burmann | Zdroj: www.mtbo.cz

„MTBO je lesní závod na horském kole, kdy má cyklista podrobnou orienťíckou mapu, na ní má vyznačenou trasu a kontrolní stanoviště. Cestu mezi těmi stanovišti si může zvolit, jak chce. Cílem je objet trasu v co nejrychlejším čase,“ vysvětluje smysl svého sportu Martina Tichovská, reprezentantka a několikanásobná mistryně světa v mountain bike orienteeringu.

Přehrát

00:00 / 00:00

‚Kombinace sportu a myšlení.‘ Češi patří v MTBO ke světové špičce, z mistrovství světa přivezli 17 medailí

V podstatě jde o to, že sednete na kolo, dostanete mapu a jedete. Čím rychleji, tím lépe. Základní výbavou pro MTBO je kolo, buzola a mapa. Ta je upevněná v tzv. mapníku.

„Je to takové zařízení, které umožňuje číst mapu za jízdy. Je to vlastně deska, na které je položená mapa tak, abyste na ni celou dobu za jízdy viděli,“ vysvětluje, co je mapník, Jiří Vraný.

Nečekejte tedy žádné hlasové signály, jak jste zvyklí z GPS navigace v autě. V lese zkrátka bloudíte a nacházíte se sami. A právě to je pro závodníky, ale i trenéry největším lákadlem.

„Skloubí se vrcholový fyzický výkon s mapovým výkonem. To znamená, že si vždycky musíte našetřit nějaký kyslík, abyste se neztratili,“ říká Martina Tichovská.

„Musíte používat hlavu, musíte se rychle rozhodovat. Když uděláte chybu, tak za ni zaplatíte, takže je to taková pěkná kombinace sportu a myšlení,“ dodává Jiří Vraný.

Orientační běh není jen lesní disciplína. Na mistrovství světa se závodníci prodírají mezi turisty

Číst článek

V Česku se MTBO věnuje asi 800 až 1000 lidí a zájem o něj neustále roste. Nemá totiž téměř žádné věkové omezení.

„Nejmladší kategorie jsou děti do čtrnácti let. Horní hranice není omezená, na mistrovství světa veteránů byli i závodníci přes osmdesát let. Ten sport se dá na hobby úrovni dělat poměrně dlouho, dá se i dobře kombinovat s prací,“ říká Jiří Vraný.

Reprezentanti totiž pracují na plný úvazek a až potom si plní své tréninkové plány. Martina Tichovská přípravu vnímá jako běžnou součást dne, zároveň ale zmiňuje jednu nevýhodu, kterou jako pracující profesionálka má.

„Co tomu musím obětovat, je v podstatě veškerá dovolená. I z tohohle hlediska je lepší, když třeba žijete s člověkem, který je tomuto sportu také nakloněn a může s vámi trávit volný čas na závodech,“ říká Martina Tichovská a dodává, že ji ani nemrzí, že v tomto sportu nemůže závodit na olympiádě.

„Mně to v těch mezích, ve kterých to je, teď vyhovuje. Orienťák je a vždycky bude lesním sportem, takže to nebude nikdy sport příliš divácky atraktivní. A to ho dělá krásným,“ říká sportovkyně, pro kterou je pohyb v přírodě možná ještě důležitější než olympijská medaile. 

Barbora Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme