Jsem připravený trénovat na Tokio, těší se Petráček na odloženou obhajobu paralympijského zlata

Arnošt Petráček vybojoval na paralympiádě v Riu 2016 zlato na padesátce znak. Letos chtěl rodák z Písku na úspěch navázat. Jenže na Tokio si musí stejně jako všichni ještě rok počkat. Do Japonska zato odletí o rok zkušenější a také starší.

Tento článek je více než rok starý.

Strakonice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před čtyřmi lety vybojoval Petráček zlato.

Arnošt Petráček. | Foto: Andrew Matthews | Zdroj: Reuters

„Hodím tam třetí kvalt a zařadím nulu,“ smiřuje se s blížícím se přestupem mezi třicátníky Arnošt Petráček. Muž, který má vrozenou vadu horních i dolních končetin a postrádá pažní kosti. Má dál chuť bojovat se soupeři a také s tréninkem. Třeba přímo ve strakonickém bazénu.

‚Z extrému do extrému.‘ Štybar byl kvůli koronaviru měsíce s rodinou, teď je stejně dlouho bez ní

Číst článek

„Musíme se k tomu všichni nějakým způsobem postavit. Ten rok musím vydržet v tempu, v jakém jsem teď, a myslím, že se to podaří a že to Tokio úspěšně dotáhneme a přivezeme nějakou medaili,“ říká Petráček pro projekt Radiožurnálu Olympijský rok.

„Jakákoliv medaile je úspěch, protože vzhledem k tomu, že nás slučují a dávají nám soupeře s vyšší kategorie s nižším hendikepem, tak jsou závody náročnější,“ dodává držitel zlaté medaile z Ria.

Bez tvrdé dřiny to nepůjde. Takový běžný tréninkový den musí začít pořádným rozcvičením ještě na suchu.

„Je důležité se vždycky před tréninkem rozhýbat, protože pak nejsou svaly tak tuhé a jsou krásně uvolněné a připravené na trénink,“ říká Petráček.

„Vzhledem k mému hendikepu a skladbě mého těla mám speciální cvičení, která mi pomáhají k tomu uvolňování, a vždycky někoho, kdo má tu odbornost a kdo mi s tím pomáhá,“ vysvětluje plavec.

Překonal dětskou obrnu a sní o Tokiu. Hendikepovaný plavec Strašík bojuje o paralympiádu

Číst článek


Jenže bazény, ten strakonický přímo v areálu koupaliště, lákají spíš k odpočinku a relaxu. Hendikepovaní plavci to ale tak nevnímají. A těm, kteří nemusí zvládat tvrdé tréninkové dávky, prý ani trochu nezávidí.

„Vždycky si najedeme i nějaký čas na odpočinek. Strakonice jsou v Jihočeském kraji a mám je strašně rád, jezdím jsem už dlouhá léta a už vím, kde co je. Vždycky se sem těším,“

Dřinu na suchu pak na tréninku střídá bazén za dohledu reprezentačního kouče Jana Nevrkly.

„Plavání s divokou kačenou, to jsou zcela nekoordinované pohyby všemi údy, které našim plavcům zbývají,“ popisuje Nevrkla jednu z mnoha částí plaveckého tréninku.

„Forma je dobrá, myslím, že jsem teď zase připravený trénovat na Tokio,“ dodává Arnošt Petráček rok před odloženými paralympijskými hrami v japonském Tokiu.

Pavel Petr, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme