Kůň mi dává nohy tak, že cítím tu neuvěřitelnou svobodu, říká šampionka v para drezuře Vištalová

Už sedminásobnou domácí šampionkou v para drezuře je Anastasja Vištalová. Čtyřiadvacetiletá jezdkyně ze středočeských Jevan navíc jako vůbec první česká reprezentantka v této disciplíně startovala na paralympiádě. V Riu 2016 vybojovala třinácté místo a skončila v polovině výsledkové listiny. Teď vše směřuje k létu 2020 a účasti na hrách v japonském Tokiu.

Podolanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anastasja Vištalová | Zdroj: Pavel Petr

„Nejdříve si jako vždy rozhýbáme nohy a záda, takže bez třmenů povedeme koně kolem dokola,“ nastínila Radiožurnálu začátek tréninku v Podolánce trenérka Vištalové a zároveň předsedkyně drezúrní komise pro Českou republiku Renata Habásková.

Pak už mohla samotná jezdkyně přiblížit svůj hendikep. Od narození se vypořádává s následky dětské mozkové obrny. „Jsem zařazena do stupně, kde jezdí jezdci s nejtěžším hendikepem pouze v kroku. Ten můj je specifický, nedokážu pobízet nohama. Mám i špatné ruce, často se mi stává, že v nich mám nekontrolovatelné záškuby,“ řekla Vištalová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Anastasja Vištalová se připravuje na paralympiádu v Tokiu. Více v příspěvku Pavla Petra

Kvůli svému hendikepu může používat kompenzační pomůcky. Nohy má pevně přivázané k sedlu. Má poutka na otěžích a dva biče. Samotnou para drezuru přirovnává ke krasobruslení.

„Jezdec a kůň společně předvádí předepsanou choreografii, kterou sleduje sbor rozhodčích. Ta každý jednotlivý cvik ohodnotí známkou od nuly do deseti. Ze součtu cviků vzejde celkový bodový zisk, který se přepočte na procenta a ty poté určí, kdo je z dvojic nejlepší.“

Bez dokonalého souladu koně s jezdkyní zkrátka dobrý výsledek nepřijde. Vištalová se připravuje společně s brzy jedenáctiletou Dominikou. „Je to klisna, která je neuvěřitelně tolerantní, snaží se mi vyjít vstříc. Dělá to pro mě a já jsem jí za to vděčná. Jak vždycky říkám, kůň mi dává nohy a díky ní můžu cítit pohyb nohou a tu neuvěřitelnou svobodu. A tomu se nic nevyrovná,“ popsala Vištalová.

Její poslední slova slyšela trenérka. A o své svěřenkyni prozradila něco víc. Určitě s mírnou s nadsázkou.

„Nasťa je poslušná, akorát paličatá. Občas je velice problematické jí k něčemu donutit, třeba k novinkám, aby je vyzkoušela. Já vždy byla spíše měkký trenér a ona mě naučila být tvrdým trenérem, což praktikuju v podstatě pouze na ní,“ doplnila Renata Habásková.

Už v lednu ji s Vištalovou a také klisnou Dominikou čekají v Itálii poslední kvalifikační závody pro paralympiádu.

Pavel Petr, wei Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme