Pětačtyřicet hodin v kuse v sedle. 'Sáhl jsem si na dno,' říká o ultracyklistice závodník Daniel Polman

Povedlo se vám letos něco, za co byste rádi sami sebe poplácali po ramenou? Odpovědí může být pochopitelně nespočet, ale nás pro tuto chvíli zajímá ta, kterou může nabídnout Daniel Polman. Ten se v posledních letech věnuje především sportovní disciplíně zvané "ultracyklistika". A tak si na úvod nelze odpustit jistou otázku…

Rozhovor Rakousko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Polman během závodu Glocknerman. | Foto: Facebookový profil Daniela Polmana

Co si vlastně člověk neznalý věci může představit pod pojmem „vyznavači ultracyklistiky“?
Bandu takových zvláštních lidí, kteří se vyžívají v překonávání velkých výzev. Ultracyklistika je o závodech, které měří okolo tisíce a více kilometrů. Úkolem závodníků je zvládnout tu trasu co nejrychleji, to znamená, že ti nejlepší vůbec nespí.

'Když je člověk bez radosti, jde to hůř.' Cyklokrosař Šimůnek ukončil sezonu, možná celou kariéru

Číst článek

A právě to jste si nedávno, i když zdaleka ne poprvé, vyzkoušel na vlastní kůži.
Bylo to na závodě Glocknerman, což je zároveň mistrovství světa v ultracyklistice. Ten závod je velice náročný, měří tisíc kilometrů, ale jeho obtížnost spočívá hlavně v tom, že probíhá kompletně v Alpách a má celkově 17 tisíc metrů převýšení. Vede asi přes šestnáct horkých sedel. Tam jsem si sáhl na dno, zvládl jsem to bez spánku za nějakých pětačtyřicet hodin. Skončil jsem třetí ve své věkové kategorii, i když jsem udělal nějaké chyby. Špatně jsem rozvrhl síly a udělal jsem nějaké chyby i ve stravě.

Rady do života pro odvážlivce, kteří by se do takovéto tvrdé zkoušky chtěli pustit, by určitě vydaly na půltýdenní seminář. Ale jen tak pro představu - když už padla zmínka o stravě, co poradíte?
Ať nejedí moc takové ty energetické tyčinky, na které vidíme všude reklamy, ale ať jedí spíš obyčejné jídlo jako vařené brambory, rýži, těstoviny a podobně.

'Tohle není pozitivní test.' Chris Froome se brání nařčení z dopingu

Číst článek

Právě jste nám přiblížil svůj největší sportovní zážitek spojený s letošním rokem, ale teď už určitě spřádáte další krkolomné plány.
Jednou z takových výzev je třeba nejtěžší závod v Evropě, což je závod okolo Rakouska, který měří 2200 kilometrů. A tím, že jsem zajel Glocknerman, jak jsem ho zajel, tak jsem se kvalifikoval i na nejtěžší závod planety, což je Race Across America. Nicméně to už je spojeno s velkou finanční a časovou náročností, takže u toho mám zatím hodně velký otazník.

A čím se utěšuje vaše rodina, když jste třeba hodně daleko a snažíte se překročit svůj vlastní stín?
I když si takhle splním své sportovní sny, tak to zase na druhou stranu rodině vždycky vracím. Sportuju s dětmi, trávím s rodinou hodně času. Myslím, že za to, že mají takového zdravě pošahaného tátu, jsou ve finále někdy i rádi.

Aleš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme