Největší dřina teprve začíná, říká plavec Micka o přípravě na olympijské hry v Tokiu

Plavec Jan Micka zná dokonale všechny spáry mezi kachličkami v bazénu v Podolí. Tráví tam totiž většinu času dvoufázovým tréninkem. A právě díky tvrdé dřině už má jistou letenku na olympiádu v Tokiu. „Teď začíná ta největší dřina, člověk musí jít do tréninků naplno,“ říká nejlepší český plavec v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vypadá olympijská příprava? Poslechněte si rozhovor

Jan Micka je zatím druhým českým sportovcem, který se kvalifikoval na olympijské hry do Tokia. Kvalifikoval se, když na plaveckém mítinku ve Stockholmu zlepšil české maximum na 1500 metrů volně. Patnáctistovku zaplaval za 14:48,52.

„První krize přišla po 600 metrech, to znamená po nějakých šesti minutách. Trvala asi tři minuty. Vnitřně jsem se hecoval a pomohlo mi to se z krize dostat. Byl to krásný pocit. Člověk se dostal do stavu flow, kdy mu to krásně jelo a měl pocit, že by mohl létat,“ vzpomíná plavec na svůj výkon.

Zdravý sport?

Ještě víc než na závodech ale prý plavání bolí na trénincích. „Například na soustředění plaveme ráno tříhodinové tréninky a potom odpoledne znovu tři hodiny. Je to opravdu náročné, zvlášť když člověk plave pořád od stěny ke stěně, kdy vidí jen kachličky a musí makat jako lodní šroub. Je to hodně bolestivé a náročné na psychiku.“

V jeho případě tak už prý zřejmě neplatí, že je plavání nejzdravější sport ze všech, jak se někdy uvádí. „Nic se nesmí přehánět. Plavání v rámci rekonvalescence je dobré. Já když ale plavu, nedýchám správně na každý třetí záběr, jak by se mělo, ale jen na dva. Jednu část těla tak mám přetíženou,“ popisuje Jan Micka.

Zuzana Burešová, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme