Sokolům po okupaci hrozila i smrt. ‚Cvičili jsme do slámy,‘ vzpomíná olympijský medailista Růžička
Ani zrušení Sokola nacisty neodradilo některé jeho členy v tom, aby dál cvičili tajně. Olympijský medailista a sportovní gymnasta Zdeněk Růžička si třeba s kamarády vytvořil improvizovanou tělocvičnu v cihelně, nebo ve stodole.
„V Sokole jsem byl v Ivančicích od čtyř let, ale gymnastiku jsme začali dělat pořádně až v Tetčicích po demobilizaci armády. Vrátil se Miloš Chytil, který byl v nominaci na olympiádu. Viděl, že jsme parta šikovných kluků, tak se nás ujal,“ vzpomíná pro Radiožurnál na své sportovní začátky dvojnásobný olympijský medailista z Londýna 1948 Zdeněk Růžička.
Hácha na saních během hokejového zápasu Lán. I to bylo k vidění za války během protektorátu
Číst článek
Kromě olympijských medailí má doma i řadu dalších diplomů, medailí a sošek. Jeho kariéru ale málem ukončili nacisté. 15. března 1939 mu bylo 14 let.
„Pamatuju si jen proud vojenských povozů, který jede do Rosic. Byl sychravý den, pršelo i sněžilo dohromady, zkrátka nepříjemné,“ vzpomíná.
Růžičkovu otci patřila v Tetčicích cihelna. Když Němci Sokol v roce 1941 zakázali, cvičila v ní dvacítka mladých sportovců tajně.
„Ve staré strojovně jsme si udělali tělocvičnu. Nářadí jsme si vzali na sokolovně, otec ho koupil. Když ve 42. roce přišlo stanné právo a sokolská činnost byla trestaná smrtí, tak nám trošku zatrnulo. Chvíli jsme toho nechali, ale cvičili jsme dál. Kamarád Dalibor Veverka byl rolník, ve stodole měli slámu, tak jsme si tam dali hrazdu a cvičili jsme těžší prvky do slámy,“ směje se.
Zdeňku Růžičkovi bude 94 let, se ženou Matyldou byli oba sportovní gymnasté. Oba jsou také jako olympijští medailisté zapsáni v Síni slávy sportovců města Brna.
Wehrmacht dorazil hned 15. března
„Naprostá většina členů zůstávala v myšlenkové úrovni sokoly. Řada jednotlivců se už po 15. březnu zapojovat do aktivit odbojových skupin,“ vysvětluje místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.
Zdeněk Růžička za okupace cvičil ve stodole nebo v cihelně. Po válce získal dvě olympijské medaile
Sportovci mohli na stadionu v Kounicově ulici ještě krátce cvičit, i když dům hned 15. března zabrali nacisté a vytvořili z něj sklady. „Okolo osmé hodiny ráno dorazila vojska Wehrmachtu, vojáci vešli hlavním vstupem, činovník Sokola Brno I je zde provedl a předal jim veškeré klíče,“ říká Doležel.
Historie brněnského stadionu je spjatá také s historií Českého rozhlasu, který ve sportovně-kulturním areálu od roku 1930 působil.
„Údajně tu měla být schována vysílačka pro spojení s exilovou vládou. Bohužel se nám ji nepodařilo najít, možná tu vysílačka čeká na další generace a jednou bude nalezena,“ přemýšlí současný sokolský funkcionář.
V době druhé světové války v areálu stadionu dál fungovalo kino, kulturní sál a restaurace. Sokolové se budovy postupně snaží upravit do podoby, jakou měly v roce 1929 při otevření. Celý areál totiž víc než válka poškodily zásahu z doby komunismu.
