Splnění snu, září Kratochvíl. Vítězný žokej Velké pardubické čtyři překážky před cílem vítězství nevěřil

Byl celý od bláta, přesto šťastný. 26letý žokej Jan Kratochvíl dovedl hnědáka No Time To Lose k vítězství ve Velké pardubické, přitom čtyři překážky před cílem nevěřil, že by o něj mohl bojovat, jak řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Pardubice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Je to tam! Emoce Jana Kratochvíla v cíli | Foto: Roman Vondrouš | Zdroj: ČTK

Je to pro vás životní vítězství?

Určitě. Je to splnění jednoho velkého snu a moc si toho vážím. Děkuju za podporu jak od trenéra, tak od pana majitele. Moc si toho vážím.

Velkou pardubickou vyhrál No Time To Lose s Kratochvílem. Váňa má 10. trenérský triumf

Číst článek

Ještě před cílovou rovinku před vámi byl Francouz Urgent de Gregaine. Věřil jste, že ho ještě v závěru dáte?

Ne. Když jsem skočil „Havlák“ (Havlův skok, 27. překážka dostihu, pozn. red.), tak jsem si říkal: „Ty vado, já budu bojovat o čtvrté páté místo.“ Ale skočili jsme první klasiku na trávě, on si přefouknul, začal jsem ho strkat a cítil jsem velkou sílu.

Stále jsem nevěřil, že bych mohl Francouze doběhnout, ten byl na můj pohled hrozně daleko. Ale za poslední překážkou ukázal neuvěřitelný finiš a dokázal ho dotáhnout a předstihnout.

Půda byla velmi těžká. Byl to jeden z vašich nejtěžších závodů?

Určitě. Za takového počasí se asi dlouho neběhalo. Bylo vidět, jak to některým koním vyloženě vadilo, viz. Charme Look. Ale No Time To Lose se s tím skvěle popasoval a po trávě má třídu. Dneska ji ukázal.

Zároveň je to 10. trenérské vítězství Josefa Váni. Byla to i motivace pro jezdce?

Abych řekl pravdu, tak jsem za to v poslední době ani nepomyslel. Snažil jsem se soustředit na svou práci. Chtěl jsem moc vyhrát, ale bylo tam hodně otazníků. No Time To Lose nebyl prověřený na takové distanci, na takové půdě taky nikdy nešel.

Co terén? Viděl jste na dráhu?

Abych řekl pravdu, tak ve třech čtvrtinách dostihu jsem na sobě měl poslední brýle a musel jsem je sundat, protože když jsem byl schovaný za koňmi, tak to hodně lítalo. Ale v cílové rovině už mi to vůbec nevadilo.

Bylo to hodně těžké pro jezdce, pro koně, pro fanoušky, kterých tu byla spousta. Když pršelo, tak se dostihy nesledují moc dobře, ale věřím, že ta podívaná za to stála a doufám, že to přiláká víc příznivců.

Jak často je na dostizích takové mokro a špína?

Většinou je to na jaře a na podzim. Neříkám, že jsme na to zvyklí, ale tohle byl extrém. Správce se snažil dráhu maximálně připravit, ale s počasím nikdo nic neudělá. Takové byly podmínky a každý se s tím musel srovnat.

Ukázala se síla francouzských koní? Co kdyby Jan Faltejsek závodil?

To nevím, je to „kdyby“. Honza Faltejsek nejel, Virtus neběhal. Běželi dva další. Urgent od trenéra Clayeuxe vypadal hodně dobře a je možné, že když se rok vrátí a bude to mít osahané, budeme mít dost práce, abychom ho porazili.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme