Zahubíme-li sport, stanou se rizikovou skupinou i čtyřicátníci, varuje Lukš z Národní sportovní agentury

Koronavirová epidemie ovlivňuje i svět sportu. Přibývá nakažených sportovců a ubývá diváků v hledištích, turnaje a dlouhodobé soutěže ale přesto pokračují. „Situace se zhoršuje, takže každý se musí přizpůsobit. Ale klíčové je, že soutěže mohou pokračovat tak, že jsou životaschopné,“ říká místopředseda Národní sportovní agentury Ivo Lukš.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Omezení sportovních akcí by podle Lukše mohlo znamenat zánik mnoha českých klubů a spolků (ilustrační foto) | Foto: Tereza Jelínková

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) se chystá na příštím jednání vlády navrhnout vyhlášení nouzového stavu. Ani jeho vyhlášení by podle Lukše nemělo automaticky znamenat konec všech sportovních akcí s tím, že se hledá rozumná rovnováha.

Přehrát

00:00 / 00:00

Který sport utrpěl největší ztráty? Poslechněte si celý rozhovor

S ministrem Prymulou a hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou o tom jedná předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO). „Není to nějaký lobbing pana předsedy, že by pak chtěl vystupovat s tím, co vše zařídil. Jsme přesvědčeni, že udržet sport je naprosto klíčové,“ zdůrazňuje.

„Ukazuje se, že s tou situací se lépe vyrovnává člověk, který je zdravý, v kondici a sportuje. Pokud bychom dopustili, že sport necháme zahubit, tak se nám za pár desítek let může stát, že riziková skupina nebude 65+, ale třeba 40+. A to už by společnost neunesla,“ varuje Lukš.

Pokud by se třeba na rok zcela zastavily všechny soutěže, sportovci by se už nikdy nemuseli dostat zpět na původní výkonnostní úroveň a některé kluby by zcela zanikly. „Herec po půl roce začne hrát na stejné úrovni, ale u sportovce to tak neplatí,“ přirovnává.

Výjimky pro sportovce

Mimořádné opatření v současnosti zakazuje konání hromadných akcí s účastí vyšší než 1000 osob, pokud se konají venku. Uvnitř se může sejít maximálně 500 lidí, výjimku mají akce, kde je možné zabezpečit dostatečný odstup a rozdělení diváků do sektorů. Například na hokejové utkání tak smí až 1000 lidí.

„Je rozdíl, když se lidé sejdou v baru, anebo na velkém sportovním stadionu, kde je obrovský prostor a s ostatními se nemusí vůbec potkat. Nemáme žádné informace o tom, že by diváci na hokeji byli rizikoví pro šíření koronaviru,“ podotýká Lukš.

Stále platná je také výjimka pro fotbalovou ligu: když se někde objeví nákaza, nemusí do karantény celý tým, ale jen pozitivně testovaní a ti, kdo byli vytipováni jako jejich blízké kontakty. Pokud se ovšem nákaza objeví třeba ve škole, jde do karantény klidně celá třída nebo i škola.

Lukš odmítá, že by měli fotbalisté jiná pravidla. „Manuál zveřejněný na stránkách ministerstva zdravotnictví platí pro veškerý sport. A je to něco za něco – hygiena nevytipuje všechny spoluhráče pouze v případě, že klub doloží, že dodržoval stanovená pravidla. A ta ještě nebyla pro školy stanovena, proto k nim asi hygieny přistupují plošně,“ domnívá se Lukš.

Který sport utrpěl největší ztráty? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme