Tacen je fyzicky náročný, voda nikam nejede. Není to svezení, ale spíš dřina, tvrdí Štěpánka Hilgertová

Čeští reprezentanti ve vodním slalomu získali na evropském šampionátu celkem šest medailí, z toho polovinu v individuálních závodech. Což není špatná bilance vzhledem k tomu, že pro většinu závodníků z české výpravy je Tacen neoblíbená destinace. Kvůli kanálu a zdejšímu počasí.

Tacen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kajakářka Štěpánka Hilgertová | Foto: ASC Dukla - Ivana Roháčková

„Je pravda, že Tacen je hodně záludná trať.“ „Je úplně jiná, než na co jsem zvyklý,“ doplnil v rozhovoru pro Radiožurnál dvojnásobný bronzový medailista právě z Tacenu Jiří Prskavec nejzkušenější členku české výpravy v Tacenu Štěpánku Hilgertovou. Pro ni to byl ve 49 letech dost možná poslední šampionát.

Ještě kritičtější byla Kateřina Kudějová. Ta v tréninku dokonce zlomila loď. „Úplně moc se mi tady nedaří, vůbec se mi to tady nelíbí. Tady vám buď teče voda, nebo neteče a na tom hrozně záleží,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kanál pro vodní slalom ve slovinském Tacenu nepatří zrovna mezi oblíbené.

„Voda je tady nepříjemná.  Nějak jsem se s tím vůbec nesrovnala a nebyla jsem teda jediná,“ přidala Štěpánka Hilgertová, která stejně jako kolegyně Kateřina Kudějová odjíždí z neoblíbeného kanálu bez výraznějšího úspěchu. Měla pravdu, nebyla jediná, kdo se s nástrahami trati nedokázal vyrovnat. Z největších favoritů stojí za zmínku třeba úřadující olympijský vítěz mezi kajakáři Brit Clarke.

„Tacen je fyzicky náročný. Voda nikam nejede, tak to prostě není svezení, ale spíš dřina. Řekla bych i v případě povedené jízdy, natož pak když to úplně nejde, to je ještě větší dřina,“ popisovala podrobněji záludnosti kanálu na řece Sávě nedaleko slovinského hlavního města dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová. A to po hlídkách za vydatného deště a později krup a větru, ale naštěstí nic z toho netrvalo dlouho.

Kanál ve slovinském Tacenu | Foto: ASC Dukla - Ivana Roháčková

„Většinou tady panuje i daleko horší počasí. Bývá, že prší celé dny a přesouvají se závody kvůli velké vodě. Myslím, že jsme tu měli naprosto luxusní počasí. Že přišla bouřka z vedra, bych nebrala jako něco mimořádného. Jsme outdoorový sport, tak to k tomu patří. Nefouká vítr, takže si myslím, že se nic dramatického neděje. Spíš to vadí civilistům na břehu než nám na vodě,“ dodala Štěpánka Hilgertová, která už toho nejen tady ale i jinde na závodech zažila opravdu hodně.

Nejvíce ale zasáhlo zdejší počasí do sobotního finále kajakářů. Start jejich závodu byl kvůli silnému větru o patnáct minut znenadání odložen. Neovlivnilo to ale bronzového Jiřího Prskavce ani Víta Přindiše.

„Já jsem čekal, jestli se potvrdí zpráva s tím, že je start posunutý. Potom jsem se šel převlíknout, rozjížděl jsem se v dešti, což bylo příjemné a pak jsem se pustil do trati. Myslím, že to bylo chytré rozhodnutí, protože vítr byl hodně velký. Já jsem byl docela spokojený, ale asi by mi to bylo jedno, hlavně, že nefoukalo, to je největší nepřítel,“ přiznal člen bronzové hlídky Vít Přindiš. 

Jakub Kanta, niš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme