Slavná Velká pardubická má za sebou už 130. ročník, jubileum ale pokazila tragédie koně Sottoventa, který nepřežil pád na Taxisově příkopu. Během posledních tří let pokaždé došlo na pardubickém mítinku k podobné nehodě s fatálními následky, podruhé přímo na obávané překážce. „Je to pro nás otázka k zamyšlení, chceme garantovat bezpečnost,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ředitel pořádajícího Dostihového spolku Jaroslav Müller.

Pardubice 16:00 12. října 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co říkáte na průběh 130. Velké pardubické, která byla letos kvůli koronavirové krizi úplně jiná než minulé roky?
Byla ve specifických podmínkách, zcela jistě jsme psali historii. Jeli jsme úplně bez diváků, v nouzovém stavu, měli jsme deset dostihů v jednom dni. Bohužel došlo i k jedné nešťastné události, která nás velice mrzí. Ale to už teď nikdo nedokáže změnit, to se zkrátka stalo.

130. ročník Velké pardubické ovládl kůň Hegnus. Váňovi koně spadli na Taxisu, jeden nepřežil

Číst článek

Máte na mysli pád Sottoventa na Taxisově příkopu, při němž kůň utrpěl fatální zranění. Nejen na sociálních sítích to opět rozvířilo debaty o bezpečnosti dostihového sportu.
Tohle si nikdo samozřejmě nepřeje, je to velice smutná událost. Došlo tam k hrubě chybě a následky byly takové, jaké byly. Pro nás jako pro pořadatele je to opět otázka k zamyšlení. Budeme celou situaci analyzovat – nejen letošní ročník, ale rád bych se podíval třeba osm let zpátky, abychom viděli, jakým způsobem se dostihový sport vyvíjí.

Kůň trenéra Josefa Váni patřil do nejužšího okruhu favoritů, dá se tedy předpokládat, že byl výborně připravený. I trend z posledních let je co do počtu fatálních nehod zřejmý. Není taxis pro koně zkrátka příliš těžký?
Vidíme, že dostihy se v dnešní době běhají daleko rychleji než v minulosti. Časy se nám zkracují, ale rychlost je na úkor toho, že nám koně neskáčou tak jako v předchozích letech. To jsou všechno aspekty, které musíme zvážit. A přizpůsobit všechny skoky tomu, abychom mohli garantovat jejich bezpečnost.

Podmínky se mění. Jako pořadatelé budeme chtít vytvořit expertní tým, abychom tyhle faktory zanalyzovali a dospěli k nějakým závěrům. Budeme hledat varianty, jak upravit závod tak, abychom udělali maximum pro bezpečnost a vyhnuli se fatálním pádům.

Mohl byste tyto varianty nastínit?
Jaké úpravy to budou, to teď nejsem schopný říct. Důležité je tu problematiku otevřít. Abychom hledali cesty, jakým způsobem to vyřešit. Ale to je práce pro kompetentní, odpovědné a zkušené lidi.

‚Převážně chyba koně‘

Není taxis v současnosti hlavně marketingovým tahákem? Nenastal čas pro další razantní úpravu překážky, tak jako v roce 1993?
Taxis je už 130 let součást tohoto dostihu. Byla by škoda ho nějakým způsobem omezovat. Máme ještě stále dost nástrojů pro to, abychom našli variantu, jak ho udělat bezpečnějším.

Kdo by případně rozhodoval o tom, aby došlo k úpravě?
Jako pořadatelé máme ve správě areál a jednotlivé skoky. Ale je tady několik kompetentních organizací, ať už je to Česká asociace steeplechase, Jockey Club nebo my jako pořadatelé. Je několik lidí a organizací, které k tomu musí zaujmout stanovisko. Pokud najdeme společné řešení, tak ty úpravy uděláme my.

Co majitelé koní a samotní jezdci? Nepřibývají mezi nimi s dalšími tragickými nehodami hlasy proti taxisu?
Nic takového jsme nezaznamenali. To, co se stalo, byla převážně chyba koně, který neodskočil. Taxisův příkop se skáče jednou za rok, jezdci, kteří jedou Velkou pardubickou, ale dráhu bezvadně znají. Rámcových závodů včetně kvalifikací tu najezdí spoustu. Podmínky v neděli byly vynikající, dráha byla perfektně připravená, v top stavu. I tak se bohužel stanou takové věci.

Nehody se ale nedějí jen na nejobávanější překážce.
Dráha je neustále upravována, dozorována, kontrolována. Prochází se každý den, každý týden se upravují skoky. Před každým dostihem musíme mít schválenou trasu od dostihové komise. Těch procesů je tady mnoho, jak z naší strany, tak ze strany Jockey Clubu České republiky.

Ztrátový ročník

Vzhledem ke všem okolnostem se letos asi nedostanete do černých čísel?
Velká pardubická nám samozřejmě bohužel přinese ztrátu, protože jsme nebyli schopní prodat ani jednu lóži, ani jednu sedačku, ani jeden lístek na stání. To s sebou nese velké finanční ztráty.

Bylo by možné uspořádat tradiční závod za rok ve stejných nouzových podmínkách jako letos?
Obávám se, že asi ne. Přejme si, aby se epidemická situace vyřešila a měli jsme lepší podmínky než v letošním roce. Zvládli jsme to, ale příští rok bych si to v tomhle režimu vůbec nepřál znovu pořádat.

Vít Moravec, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít