‚Ve vodě se budete smát i blbým vtipům.‘ Redaktor Radiožurnálu zjišťoval, jak se správně otužovat

Otužování je jedním z fenoménů, který zažil v České republice velký nárůst oblíbenosti hlavně během koronavirové pandemie. Zhruba rok a půl se otužování věnuje i redaktor David Prouza. Pro tzv. „reportáž na vlastní kůži“ si vybral možná toho nejpovolanějšího experta - David Vencl je totiž světovým rekordmanem v plavání pod ledem. Radiožurnálu řekl, čemu se při otužování vyhnout, jak se ve vodě chovat a třeba i jak se po výlezu zahřát.

Tento článek je více než rok starý.

Reportáž Cínovec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koupání v ledové vodě na vlastní kůži

Koupání v ledové vodě na vlastní kůži | Foto: David Prouza | Zdroj: Český rozhlas

Jak zkraje odpovídá David Vencl, teplota pod zamrzlou vodou je proměnlivá, ale bývá to od 0 do 4 stupňů Celsia. Na dně Dlouhého rybníka u Cínovce v Krušných horách, který byl pro reportáž vybrán, to mohou být 4°C a u ledu kolem nuly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak reaguje tělo na otužování? Poslechněte si první část reportáže Davida Prouzy

Lidské tělo a otužování

„Základ pro otužilce-amatéra? Vždy myslet na bezpečnost“ vysvětluje český freediver. „Pro začátečníky je ideální vždy jít s někým. Také je třeba jít do vody, která je jednoduše přístupná pro vstup i výstup. Pokud bychom totiž pocítili nějakou slabost, musíme být připraveni poměrně rychle z vody vylézt.“

Po ponoru do ledové vody se s lidským tělem začnou dít v zásadě dvě věci. Zaprvé organismus nastartuje fyziologické procesy, které pomáhají snížit výdej tepla do okolí. „Vytvoří takovou izolační vrstvu. Zúží se cévy na prstech a krev přestane tak rychle proudit. Jinak by se střed těla ochladil o dost rychleji,“ popisuje Vencl.

„Druhá věc je, že tělo začne topit. Rychlost metabolismu se už při čtrnácti stupních zrychlí čtyřikrát. Tělo tak dokáže vyrobit ohromné množství energie,“ doplňuje.

Po opuštění studené vody nastává zvláštní pocit, kdy člověku není třeba dvě minuty ani příliš zima a navíc mu naskočí vlna endorfinů. „Snažíme se zavést pojem kryodemence. Tělo totiž šetří energii tak moc, že přestane prokrvovat některé části mozku, organismus je zkrátka v režimu přežití,“ potvrzuje Vencl.

„My jsme třeba dřív ve vodě zkoušeli povídat si s někým během živého vysílání na facebooku, kde nám lidé kladli otázky a my odpovídali. A jakmile jste tam pět, šest minut, zjistíte, že vám vypadávají slova a nejste schopni reagovat. Když si také vyprávíte ve vodě vtipy, všechny se vám budou zdát vtipné. Budete se smát i těm nejblbějším,“ usmívá se zkušený otužilec.

Hluboké dýchání

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor David Prouza si pod dohledem zkušeného Davida Vencla vyzkoušel otužování v Krušných horách

David Vencl si bere rukavice a sekyru a jdeme si Dlouhý rybník vyzkoušet na vlastní kůži. V připraveném místě označeném vysekaným trojúhelníkem v ledu je ideální otužovací hloubka - po prsa. I při pohybu na ledě si otužilec musí dávat pozor, Vencl doporučuje šířku 5-6 centimetrů a především obezřetnost.

„Díru kvůli bruslařům označujeme a její okolí očistíme. V těle totiž můžeme ztratit cit a nemusíme si všimnout, že jsme se po vylezení z vody pořezali,“ doporučuje Vencl.

Už před vstupem do vody je důležité hluboce dýchat a uvolnit se. Po prvních 15 vteřinách se dostaví nepříjemné pocity, které trvají až 40 vteřin, poté začnou polevovat. Proto je podle Vencla důležité první minutu ve studené vodě překonat.

Základem je prosekat si díru do ledu | Foto: David Prouza | Zdroj: Český rozhlas

Fáze ohřátí

Tři minuty strávené v ledové vodě bohatě stačí a po opuštění trojúhelníku v Dlouhém rybníce nastává takzvaná třetí fáze. „Je třeba se osušit a aktivovat svaly. V případě, že to neuděláme, aktivují se samy, a začne třesavá termogeneze. Ale když začneme dělat třeba dřepy, kliky nebo skákat panáky, vyprodukujeme teplo, které potřebujeme. Je dobré to dělat až čtyři minuty,“ říká Vencl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Freediver David Vencl v reportáži Radiožurnálu radí, jak se po otužování správně ohřát

„V tomto případě neexistuje nic jako teplé či studené oblečení, má pouze izolační funkci. Když máme studenou pokožku, jen si oblečením zaizolujeme ten chlad. Oblékneme se tedy až když se zahřejeme.“ Dále expert nedoporučuje lézt do teplé vany, naopak můžeme vyzkoušet výrazně kořeněnou stravu, třeba indickou kuchyni nebo zázvorový koncentrát.

Od přípravy přes samotné otužování po finální zahřátí trvala celá procedura necelou půl hodinu.

David Prouza, bac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme