Zpátky ke kořenům, jen s tenisákem a hokejkou. Do dětství se tak vrátil i útočník San Jose Hertl
Byla to řežba, žádné chrániče a ti nejlepší amatéři z celé republiky. Turnaj Urban Buly je novinka na českém sportovním trhu a našla si hodně zájemců. Ze čtyř měst postoupilo na závěrečný turnaj 16 nejlepších. A vítěz si mohl zahrát proti Tomáši Hertlovi z NHL. Úvodní ročník ovládla parta z Pardubic – Mistři hokejbalu. Zahrál jsem si taky. A i když to z dětství znám samozřejmě také, je to pořádná dřina.
Největší hvězdou byl Tomáš Hertl. Nespočetněkrát se vyfotil s účastníky turnaje, jednou ho dokonce fotil i reprezentační obránce Jakub Krejčík. Když se zrovna nebojovalo o postup do další fáze turnaje, nastoupil Hertlův tým dvakrát proti novinářské partě, kde se nejprve vsadil se mnou a náš tým pak porazil. Jak dopadla sázka o pět kotrmelců, si poslechněte v audioreportáži.
O finále turnaje Urban Bully mluví přímo z místa reportér František Kuna. Dozvíte se i o zajímavé sázce s Tomášem Hertlem
Je to prostě ta syrově krásná podoba hokeje. Tak, jak začínal snad každý. Kromě tenisáku to byly často i kšiltovky místo lapaček. Tehdy ještě také maminky často uřízly molitan z postele, abychom mohli simulovat brankářské betony. Jenže tahle akce byla bez brankářů a jen s malým prostorem, kam trefit míček.
„Takhle vysokou úroveň jsem nečekal. Když hráli vítězové proti nám, tak to bylo opravdu těsné. A to měli v nohách daleko víc zápasů než my. Na druhou stranu, hraje se na podobném povrchu jako hokejbal, ne na ledě," smál se po slavnostním vyhlášení Tomáš Hertl. V San Jose neví, že jejich útočník brousil hokejky o český beton. „Řeknu jim to, budou rádi, že se hýbám," zasmál se Hertl.
A nejen on se bavil. O něco málo selfie s účastníky posbíral Lukáš Sedlák hrající v NHL za Columbus. Ten ale neměl svůj tým pro exhibici, ale se svojí partou z Českých Budějovic se účastnil turnaje. Vypadl ve skupině. „Jako malý jsem hrával také na plácku s tenisákem napuštěným vodou. Ale to už je třeba 10 let, myslím, že tak od třinácti jsem na betonu nehrál. Tady jsou kluci, co hrají hokejbal a ti jsou herně trochu jinde. Mně ten míček občas pěkně skáče," užíval si atmosféru Lukáš Sedlák.
Je nás málo, kdo si půjde strčit s námi?
Na finálovém turnaji šlo i leccos odposlechnout. Třeba historku od jednoho z organizátorů o tom, jak měla parta z Ostravy problém dát na poslední chvíli dohromady tým. Večery na Stodolní jsou náročné, tak se z jednoho týmu prý sešli ráno na nádraží v Ostravě jen dva hráči. Když utichla jejich zloba na spoluhráče, kteří je nechali ve štychu, napsali na facebookovou stránku akce, že jim jeden chybí. Ozval se hráč z Liberce.
Přijel, a tak byla parta ve třech. Ale to není úplně ideální. A tak se ještě s dalším týmem, který měl pět hráčů, domluvili na jenom „přestupu." A tak z původního naštvání na ostravském nádraží byl kompletní tým s jedním cizím borcem na střídání.
I když se jednalo o turnaj amatérů, měl obrovskou kvalitu. Do areálu kasáren v pražském Karlíně se sjela i hokejbalová elita. „Čekali jsme, že to bude napínavé a vyhrocené už od začátku. Přiostřovat se začalo až po základní skupině. Jsme už trochu vyběhaní hokejbalisti po kariéře, i tak jsme ale celou dobu věřili v úspěch. Těšíme se na obhajobu," řekl zástupce kapitána vítězného týmu z Pardubic.
O Red Bull Urban Buly
Tak jako hraní na plácku, ani zápasy Red Bull Urban Buly nejsou zatíženy záplavou pravidel. Na hřišti velikosti 20 x 10 metrů proti sobě hrají dva týmy. Ty mohou mít až pět členů, přičemž v jednu chvíli na hřišti mohou být pouze tři hráči. Žádné chrániče, výstroj ani rukavice, každý hráč má jen hokejku. Brankář není, v mantinelu je pouze díra se sítí jako branka.
