Penalty přinesly světový titul Italům
Brazílii vystřídali na fotbalovém Olympu Italové. Titul mistrů světa získali díky výhře nad Francií, o které rozhodly až pokutové kopy. Po základní hrací době i prodloužení bylo na berlínském Olympijském stadionu skóre nerozhodné 1:1, v rozstřelu ale zaváhal David Trezeguet, který nastřelil jen břevno. Všichni ostatní střelci byli úspěšní, poslední penaltu proměnil obránce Grosso. Itálie se stala mistrem světa počtvrté v historii, dosud naposledy zvítězila v roce 1982 ve Španělsku.
Hned v úvodu očekávaného vrcholu šampionátu bylo zřejmé, že nudná bitva fotbalových velmocí a neprostupných obran v Berlíně nehrozí. Hned v první minutě vystrašil francouzské fanoušky jejich miláček Henry, který se po střetu s italským kapitánem Cannavarem otřesen sesunul k zemi, ale po několika minutách se za bouřlivého aplausu vrátil zpět do hry. Po šesti minutách naopak strnuli Italové. Do jejich obrany vlétl Malouda, stoper Materazzi mu nepatrně zavadil o nohu a znemožnil francouzskému záložníkovi další postup k brance. Argentinský sudí Elizondo neváhal a odpískal penaltu, i když italští fotbalisté nevycházeli z údivu. Kapitán Francie Zidane vsadil na "panenkovský" dloubák a míč se nakonec se štěstím od břevna odrazil půl metru za brankovou čáru.
Zidane nezaváhal při penaltové exekuci stejně jako v semifinále s Portugalskem a nechal vzpomenout na své dvě branky z finále MS před osmi lety, kdy se výrazně podílel na výhře nad Brazílií. Na letošním mistrovství byl prvním soupeřem Italů, který překonal gólmana Buffona. Ten v dosavadním průběhu inkasoval jediný gól, ve druhém utkání základní skupiny proti USA si jej ale bek Zaccardo vstřelil do vlastní branky. Na chvíli otřesení Italové měli Francii co oplácet. Squadra azzura se svým rivalem vypadla před osmi lety po penaltovém rozstřelu ve čtvrtfinále světového šampionátu, v roce 2000 se zase Francouzi radovali ve finálovém utkání na mistrovství Evropy. Svěřenci kouče Lippiho, kteří se poprvé na mistrovství ocitli v roli prohrávajícího mužstva, se ale dokázali vrátit do zápasu brzy. V 19. minutě na Pirlův roh naskočil smutný hrdina sporného penaltového souboje Materazzi a přesnou hlavičkou vyrovnal. To samé se stoperovi milánského Interu povedlo už v utkání proti České republice.
Vyrovnání Itálii povzbudilo a od té chvíle byla lepším týmem. Skvěle jí fungovala obrana, kterou dirigoval kapitán Cannavaro, hrající jubilejní stý zápas v azurovém dresu. Díky pracovité záloze si Italové drželi mírnou územní převahu a hrozili i před brankou veterána Bartheze. Toniho deset minut před poločasem na poslední chvíli zablokoval Thuram, vzápětí nejlepší střelec evropských ligových soutěží z Fiorentiny hlavičkoval po dalším Pirlově rohu do břevna. Nejistý brankář Barthez soupeři usnadňoval pozici tím, že na centrované míče vůbec nevybíhal. Pauza pomohla týmu ze země galského kohouta. Po přestávce začal hrozit do té doby neviditelný kanonýr z londýnského Arsenalu Henry. Nejprve obešel Gattusa s Cannavarem, ale jeho slabá střela po zemi nemohla Buffona zaskočit. V 50. minutě Henry v pokutovém území přetlačil dva beky a jeho nahrávku na volného Maloudu, který by střílel do opuštěné branky, na poslední chvíli odvrátil Zambrotta.
Italští fotbalisté sice měli od semifinále oproti soupeři o den odpočinku navíc, ale ve druhém poločase už nebyli tak výrazní jako v úvodním dějství. Po hodině hry se však připomněli další standardní situací. Toni se vytrhl ze sevření obránců, hlavou míč umístil přesně k tyči, ale jeho euforii zmrazil zdvižený praporek asistenta rozhodčího. Čtvrt hodiny před koncem pak Pirlo z trestného kopu namířil svůj pokus jen metr vedle tyče. V tu chvíli se už hra začala měnit v taktickou partii, žádný z týmů nehodlal riskovat a zápas dospěl až do prodloužení. Stejně jako před dvanácti lety, kdy hrála Itálie s Brazílií. V nastavení měli zase blíže ke gólovému úspěchu Francouzi, kteří si v Německu zahráli prodloužení poprvé. Ve 109. minutě si narazil hbitý Ribéry míč s Maloudou a po zemi zacílil křížnou střelou těsně vedle. O pět minut později Itálii výrazně podržel brankář Buffon, který pravačkou výtečně vytáhl prudkou hlavičku Zidana.
Symbol francouzského tažení šampionátem i úspěchů z poslední dekády deset minut před koncem prodloužení ztratil svůj lesk i auru hrdiny. Zidane mimo hlavní dění hlavou prudce vrazil do hrudníku Materazziho a po dlouhých debatách mu sudí Elizondo ukázal červenou kartu. Zdrcený Zidane tak odložil kapitánskou pásku a opustil světovou scénu se sklopenou hlavou. Závěr svého posledního velkého zápasu sledoval jen z útrob stadionu, když míjel mistrovský pohár, neubránil se slzám. Jeho spoluhráči mu v penaltovém rozstřelu náladu nezvedli. Italové pálili na Barthezovu branku neomylně, klíčovým okamžikem bylo selhání střídajícího útočníka Trezegueta ve druhé sérii, v níž trefil jen břevno. Rozhodující penaltu pak proměnil obránce Fabio Grosso a odpálil italskou salvu nadšení. Italové tak definitivně vymazali trauma z mistrovství světa v roce 1994, kdy ve finále na penalty podlehli Brazilcům.
Itálie - Francie 1:1 (1:1, 1:1) na penalty 5:3
Branky: 19. Materazzi - 7. Zidane z pen. Penalty proměnili: Pirlo, Materazzi, De Rossi, Del Piero, Grosso - Wiltord, Abidal, Sagnol. Neproměnil: Trezeguet (Fr.).
Rozhodčí: Elizondo - García, Otero (všichni Arg.). ŽK: Zambrotta - Sagnol, Diarra, Malouda. ČK: 110. Zidane (Fr.).
Diváci: 69.000 (vyprodáno).
Sestavy:
Itálie: Buffon - Zambrotta, Cannavaro, Materazzi, Grosso - Camoranesi (86. Del Piero), Gattuso, Pirlo, Perrotta (61. Iaquinta) - Totti (61. De Rossi), Toni. Trenér: Lippi.
Francie: Barthez - Sagnol, Thuram, Gallas, Abidal - Ribéry (100. Trezeguet), Vieira (56. Diarra), Makelele, Malouda - Zidane - Henry (107. Wiltord). Trenér: Domenech.
Nejlepším střelcem mistrovství světa se stal německý útočník Miroslav Klose, autor pěti branek. Na minulém šampionátu 2002 v Asii dal rovněž pět gólů, tehdy ho ale předstihl Brazilec Ronaldo. Zlatou kopačku získal Klose jako druhý německý hráč v historii, na šampionátu v roce 1970 si stejnou poctu vysloužil legendární Gerd Müller. O druhé místo se letos podělilo osm hráčů s třemi brankami, ve finále se mezi ně díky proměněnému pokutovému kopu zařadil Francouz Zinédine Zidane. Italský obránce Marco Materazzi se dnes na turnaji trefil podruhé a byl tak z týmu squadry azzurry spolu s Lukou Tonim nejlepší.
