Šampión Železný vidí největšího soupeře hlavně v sobě

Nejlepší atleti planety a jejich příznivci se přesouvají do Kanady. A další milióny, které se za oceán nevypraví, se už začínají smiřovat s týdnem probdělých nocí. V noci na sobotu našeho času totiž v Edmontonu začnou boje o tituly šampionů na 8. mistrovství světa v atletice. Oporou českého týmu bude také zkušený oštěpař Jan Železný, trojnásobný olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Už jste byl na mnoha vrcholných akcích a systém tréniků už máte vyzkoušený. Letos Vám ale do závěrečné fáze zasáhl kongres Mezinárodního olympijskéh výboru, kterého jste se jako člen komise sportovců této organizace zúčastnil. Jak moc ovlivnil Vaši přípravu?

"Byl to týden, kdy jsem vlastně nemohl trénovat tolik, jak bych si představoval, ale ať to dopadne, jak to dopadne, bylo by hloupé se na to vymlouvat. Jsem přesvědčený o tom, že by mi to mohlo i trochu pomoci, protože jsem si tam ne psychicky, ale fyzicky odpočal. A podle ukazatelů, co jsem jsem předváděl na tréninku v Nymburce, jsem spokojený."

Zatím jste letos neabsolvoval mnoho závodů, to je možná oproti minulým letům poněkud výjimka...

"Myslím, že to zas tak moc výjimčné nebylo. Třeba před Sydney jsem absolvoval také čtyři pět závodů. Ale je prostě fakt, že je pro mě pořád mistrovství světa velice prestižní. I když jsem už dvakrát vyhrál a mám z mistrovství světa i další medaile, je to pro mě vždy vrchol. Proto se tak připravuji. Nehledě na to, že po mistrovství světa v Edmontonu je ještě spousta jiných závodů a já můžu ještě pětkrát závodit. Myslím tedy, že jsem nepromarnil celou sezónu jenom čekáním na šampionát."

Dá se tedy říci, že do Emontonu odlétáte v ideální náladě, v pohodě, nejlépe připraven na samotný závod?

"Náladu mám dobrou. Beru to tak, že sport je sport, někdy je krásný, jindy krutý. Nejdůležitější je neprohrát sám se sebou a věřit ve vlastní síly."

Kromě sebe budete mít na šampionátu další soupeře. V letošních tabulkách jste se nad hranici 90metrů dostali čtyři. Vy, Fin Parviainen, Řek Gatsioudis a Brit Backley. Myslíte si, že se o medailích rozhodne právě mezi Vámi čtyřmi?

"Medaili nemusí získat jen někdo z naší čtveřice. Může ji vybojovat kdokoliv, kdo se dostane mezi dvanáctku finalistů. A už se to tak v historii oštěpu stalo, kdy nás neznámý závodník všechny porazil (v roce 1997 zvítězil Jihoafričan Marius Corbett - pozn. aut.). A proto je pro mě všech dvanáct závodníků, pokud se já sám dostanu do finále, stejnými soupeři a nedívám se na to, kolik mají hozeno."

Jaké podmínky pro závod by z Vašeho pohledu byly ideální?

"Řečeno stručně: Nezáleží na podmínkách, záleží na tom, kolik hodím. A já bych si přál, abych hodil tak daleko, že by žádný z výkonů soupeřů nebyl lepší. Pak už nebude záležet na podmínkách. I když je fakt, že mám raději teplo."

Tomáš Kohout Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru