Šampionát podle Guta
Letošní hokejové mistrovství světa už je minulostí a již třetí české zlato v řadě asi oslavují jen ti nejvytrvalejší. Než se ale šampionát definitivně stane kořistí historiků a statistiků, je čas na malé ohlédnutí. A kdo jiný by byl povolanější než předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut.
ČRo: Otázka dalo by se řící zahřívací, jaké dojmy jste si z Německa přivezl?
Gut: Ty dojmy jsou ohromné. Za prvé třetí titul mistrů světa v řadě, za druhé výkony našich hokejistů zejména v závěru turnaje, kdy dokázali otočit zápasy, když ten poslední s Finy by se dal už považovat za skoro ztracený. Ale silná vůle našeho týmu dokázala zvrátit jeho průběh.
ČRo: Říkáte otáčet zápasy, v těch chvílích se ale asi velká část fanoušků potýkala s hrozícím infarktem. Jak to bylo u Vás, přeci jenom datem narození patříte již k pamětníků? Nepokoušeli se o Vás chvílemi mrákoty?
Gut: To zrovna ne, ale je pochopitelné, že jsem zápasy velmi prožíval. Stejně jako když jsem ještě hrál nebo trénoval. Jediný rozdíl je, že zatímco jako hráč i trenér jsem mohl vývoj zápasu alespoň částečně ovlivnit, na tribuně jsem bezmocný. Je to příšerné, ale zároveň jsem nesmírně šťastný, že máme takové úspěchy v poslední fázi mé sportovní kariéry.
ČRo: Šampionát v Německu provázela celá řada nepřesností, ať již v organizační stránce nebo v technickém zabezpečení. Jak moc velkou pozornost jste celé organizaci věnoval, přeci jenom podobný úkol nás čeká za necelé tři roky...
Gut: Já si hlavně myslím, že Češi byli v organizaci podobných podniků vždy velmi dobří a já jsem čekal, že Němci na tom budou podobně. Bohužel se mé předpoklady nevyplnili, ale to nás nemohlo vyvést z míry. Byla tam řada nedostatků i směrem k naší výpravě, ale dokázali jsme se přes ně přenést. A možná i právě proto, že jsme to dokázali, dopadl šampionát, tak jak dopadl.
ČRo: Objevily se ale hlasy, které podobné incidenty připisovaly spíše úmyslu než náhodě. Nakolik jsou podle Vás podobné spekulace oprávněné?
Gut: Úmysl bych v tom rozhodně nehledal, ale ty nedostatky tam byly a nedaly se přehlédnout.
ČRo: A jaké poučení jste si jako jeden z organizátorů šampionátu v roce 2004 z Německa odnesl?
Gut: Aby se nestávaly podobné maličkosti, které se nikomu nelíbí a které byly v Německu časté. Ale já jsem přesvědčen, že u nás jsme natolik organizačně na výši, že se zkrátka nestanou.
ČRo: V Německu ale česká výprava nebojovala pouze na ledě. Velmi líté bitvy jste asi musel svést i u zeleného stolu, kde jste vyjednával výměnu pořadatelství šampionátu v roce 2003 s Finy za termín o rok později. Jak moc těžké bylo vyhrát tuto bitvu?
Gut: Já si mylsím, že průběh jednání plně reflektoval pozici českého hokeje ve světě. Ukázalo se, že naše síla je i v diplomacii. Dokázali jsme se dohodnout s řadou lidí a nakonec ani nemuselo dojít k žádnému hlasování. Osobně si myslím, že roční odklad je pro nás jediná šance, jak šampionát přivést do Prahy, protože za stávajících podmínek by se to do roku 2003 nezvádlo.
ČRo: Česká republika ale z těchto jednání přeci jenom nevyvázla tak úplně lehce. Šampionát se musí konat ve dvou městech, ale hlavně do konce října musíte předložit garance, že v Praze vyroste nová hala. Jak moc náročná jednání na tomto poli Vás ještě čekají?
Gut: Teď právě musíme spolu s finským investorem vše vyřešit tak, abychom od něj koncem října mohli dostat záruky, že halu dokončí v termínu.
ČRo: Zřejmě Vás tedy nečeká zrovna idylická dovolená. Strávíte celé léto jednáním?
Gut: Samozřejmě, dokud nedostaneme potřebné dokumenty do ruky, tak zkrátka neustoupím a budu pořád bojovat. Myslím si ale, že je to na dobré cestě. Zatím mi sice jenom slibovali, ale teď už to musí dokázat.
