Bezpečnost před virem nebo zachování soukromí? Tenisté na Australian Open zjišťují, že obojí mít nelze
Tenisté v Austrálii se radují z atmosféry, kterou už na grandslamových turnajích dlouho nezažili. Díky příznivé koronavirové situaci v zemi hrají v Melbourne před tisícovkami fanoušků. A po zápasech či trénincích mohou vyrazit třeba do města na večeři. Na druhou stranu ale někteří hráči vnímají, jak málo může stačí k tomu, aby se člověk dostal kvůli přísným opatřením do potíží.
Petra Kvitová si zkouší představit tu situaci, a radši nedomýšlí, co by se mohlo stát. Zdejší vláda a zdravotníci jsou velmi důslední a nekompromisní v trasování, a když byl nedávno pozitivně testovaný zaměstnanec karanténního hotelu, lidé okamžitě znali seznam míst, kde se teoreticky mohli nakazit.
Přečetli si adresy supermarketů, různých klubů či restaurací, kde zmíněný člověk byl. A pak, když se jich to týkalo, museli na testy a také do čtrnáctidenní izolace, což by v případě tenisty znamenalo vyřazení z turnaje.
„To by byl skreč, což je hrozný. Jsou poctiví, asi proto mají nulu,“ uznává Kvitová.
Takže je také česká tenistka opatrná, a když jde se svým týmem na jídlo, radši sedí venku. Jakmile jste totiž uvnitř v restauraci nebo v nějakém klubu, takřka okamžitě obsluze diktujete své telefonní číslo.
‚Pandemii tu nemají‘
Karolína Plíšková na Australian Open hladce vyhrála, do druhého kola jdou i Muchová, Krejčíková a Macháč
Číst článek
Třeba před vstupem do tenisového areálu – ať už jste zaměstnanec, hráč nebo fanoušek – musíte každý den vyplňovat aktuální zdravotní stav, bez toho nesmíte dovnitř.
„Kdyby se potom objevil nějaký případ, aby nás mohli vystopovat. I teď to tak máme, když každé ráno přijdeme do areálu. Musíme se zapsat, aby věděli, kde jsme. Je to fakt maličkost, protože můžeme jít ven, můžeme si sednout do restaurace a venku to žije,“ popisuje Karolína Muchová, že kus svého soukromí obětuje, když teď může žít skoro normální život, na riziko radši nemyslí.
Střih na míru, vlastní design či noha ven. Tenistky na Australian Open se předhánějí ve výrazném oblečení
Číst článek
Důvěřuje zdejšímu systému a věří, že když se náhodou objeví nějaký nakažený zaměstnanec v některém z karanténních hotelů, jako se to nedávno stalo právě tam, kde bydleli i hráči, problém se dál nerozšíří.
A doufá v to i Jiří Veselý: „Samozřejmě by bylo lepší číslo nenahlašovat nebo se neukazovat. Na druhou stranu strachovat a nervovat se, když je město takřka na nule, tak by se člověk už musel opravdu zbláznit.“
„Kamkoliv vejdeme, musíme dávat číslo nebo adresu, aby nám mohli dát vědět, kdyby se cokoliv stalo. Dost nás sledují. Na druhou stranu to dělají správně, když tu nemají nikoho nakaženého. Jste pod dohledem, ale pandemii tu nemají. Co je lepší, nevím. Asi být sledovaný a pandemii nemít. Domů se mi vždycky chce, ale jestli se mi bude chtít domů do té situace, která tam je? Tak to ne,“ přiznává další česká tenistka Barbora Strýcová.
