Každá výhra se počítá, ale tohle není můj styl, komentovala Nosková postup do 2. kola Roland Garros

Roland Garros je zatím nejoblíbenějším grandslamem tenistky Lindy Noskové a právě tam se teď dočkala i první výhry v hlavní soutěži. Nad Dankou Kovinićovou z Černé Hory vedla 6:3 a 2:1, když soupeřka kvůli zranění utkání vzdala. Linda Nosková nejen o neobvyklém konci vyprávěla v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Linda Nosková

Linda Nosková | Zdroj: Profimedia

Lindo, gratulace k výhře, ale jaké to je, když vám to oznámí a nepoznáte to podle úderu?
Vždycky je samozřejmě lepší na poslední míček, škoda, že soupeřka musela skrečnout. Hlavně ať se uzdraví, protože vím, že před pár týdny měla stejné problémy. Každá výhra se počítá, ale tenhle styl není můj oblíbený.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s tenistkou Lindou Noskovou po postupu do 2. kola Roland Garros

Byla jste spokojená se svým výkonem? Dobře jste servírovala...
Servisem jsem si pomáhala asi nejvíc, ani nebylo moc dvojchyb, které mě trápily v předchozích dnech, hlavně na tréninku. Hrála jsem to, co jsem potřebovala, nedělala jsem nevynucené chyby, což je v mé hře někdy viditelné. Dávala jsem si pozor, ať hlavně hrajeme, protože jsem myslela, že jsem lepší než ona.

Když máte takový kratší zápas, jdete si pak ještě zahrát nebo do posilovny? Ve středu máte ještě debla?
Dneska jsem to cítila dobře v ruce, takže nebylo nic potřeba dopilovávat na kurtu. Zítra hraju taky zápas, takže zítra bych případně trénovat šla, ale dnes ještě posilování, vyježdění.

Loni jste tu hrála skvělý zápas proti Emě Raducanuové, předloni vyhrála juniorku. Ne každý tady umí hrát, v tom davu, těsném prostoru...
Je to trochu stístněné proti těm ostatním grandslamům, ale mně to právě přijde takové lidské, osobní, že je tu vše blízko a nemusíme chodit kilometry. To, že jsem tady byla už několikrát, tomu dodává hodně a i ty vzpomínky.

Když přijedete poprvé, co uděláte jako první?
Klasiku, do šatny, rozcvičit se a jdu hrát. Nic speciálního.

Nějaký rituál? Když tu vyhrajete titul, tak děláte třeba stejné věci...
Ne, to zatím ještě nemám. Kdybych byla ve stejné šatně, tak bych chtěla asi stejnou skříňku, ale teď jsem tady a tady je vše blíž. Nemusím nikam docházet ani dojíždět.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme