Tenistka Petra Kvitová ve třech setech prohrála ve finále Australian Open s Naomi Ósakaovou a na třetí grandslamový titul v kariéře ani na první místo v žebříčku WTA nedosáhla. Přesto jde o její nejlepší výsledek od složitého návratu po vážném zranění ruky.

Tento článek je více než rok starý.

Melbourne 12:36 26. ledna 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na tenisový okruh vlétla s podobnou dravostí jako její finálová soupeřka v Melbourne. Petra Kvitová ještě jako náctiletá dokázala porážet světové jedničky, brzy k tomu přidávala menší a pak i ty největší tituly, dva grandslamové z Wimbledonu, jeden z turnaje mistryň, z Hopmanova poháru smíšených dvojic, opakovaně pomáhala sbírat trofeje ve Fed Cupu, v Riu získala vytouženou olympijskou medaili a snad poprvé veřejně přiznala, že sní o pozici světové jedničky.

„Když jsem získala olympijskou medaili, mám grandslam, Fed Cup... Mám toho strašně moc a jediné, co mi v repertoáru chybí, je to číslo. Láká mě to,“ říkala česká tenistka.

Jenže ve svých sedmadvaceti letech se po přepadení a operaci silně pořezané ruky musela učit hrát tenis znovu.

„Od narození jsem asi vždycky byla taková bojovnice. Česká lvice, jak mi někdy říkáte,“ říkala Kvitová.

Na tréninku Petře Kvitové ještě občas vylétla raketa z ruky, úchop navzdory úspěšné operaci nebyl takový jako dřív, přesto si už šest měsíců od hrůzného zážitku troufla na návrat a na Roland Garros 2017 to byla jedna z nejsledovanějších událostí celého grandslamového turnaje.

„Nejsilnější vzpomínka bude určitě ten první zápas, kdy jsem vyhrála. To bude asi to nejsilnější,“ říkala Kvitová. „Nejsilnější bylo, že sem přišla, stoupla si a mohla hrát. Pro nás je nejdůležitější odjíždět odsud s tím, že ta ruka nebolí. Roland Garos má dva vítěze - toho pravého a Petru. Budeme se od toho odrážet dál,“ dodal tehdy Jiří Vaněk, trenér tenistky, která dokonce svůj první zápas v Paříži po složitém návratu vyhrála.

Pár týdnů nato ovládla Kvitová na trávě v Birminghamu senzačně celý turnaj a leckdo ji už pasoval na vítězku Wimbledonu.

„Sem tady a zase chci něco víc. Na jednu stranu je asi dobré mít tenhle motor, na druhou stranu bych se měla někdy zastavit a nebýt na sebe tak přísná a říct si 'dobrý',“ říkala Petra Kvitová v létě roku 2017 po brzkém vyřazení na oblíbeném travnatém grandslamu.

Vynikající tenis pak hrála na tom betonovém v New Yorku, ve čtvrtfinále těsně podlehla domácí legendě Venus Williamsové, předtím ve strhujícím zápase zdolala členku tehdejší absolutní špičky Španělku Mururuzaovou. A bylo zřejmé, že bude zpátky.

„Že by se mi z toho točila hlava, to ne, ale bylo to fajn,“ usmívala se tehdy sedmadvacetiletá tenistka.

'Bez porážek nejsou vítězství'

Tak jako Roger Federer pak dřela v Dubaji, s kondičním koučem Davidem Vydrou, s dalším z těch nejdůležitějších mužů ve svém nejbližším okolí, se připravovala na novou sezonu, ve které získala pět turnajových titulů v první půlce roku. K radosti domácích fanoušků triumfovala i v Praze ve Stromovce.

Jenom na grandslamových turnajích až právě do letošního Australian Open nemohla prorazit. Petře Kvitové tam scházela lehkost, za celý jinak výjimečný rok 2018 na nich vyhrála jen čtyři zápasy. Ale z tvrdých porážek se dokázala vždycky poučit a správně s nimi naložit. Tak to bylo i dřív všímal si kondiční kouč David Vydra.

‚Petře může pomoct levácký servis.‘ Kvitová vs. Ósakaová v číslech před finále Australian Open

Číst článek

„Myslím, že bez porážek nejsou vítězství. Tak to beru. Samozřejmě to není nic příjemného prohru vstřebat. Někdy to trvá třeba deset minut, ale někdy to trvá i týdny a vymlátíte to jen tím, že jdete na kurt, začnete trénovat a trénujete to, co jste udělala špatně. Každopádně prohry jsou k tomu, aby se člověk zlepšoval, hodně důležité,“ přiznala Petra Kvitová.

Kvitová se díky svým nejbližším, svému týmu i lékařům dokázala vrátit do absolutní světové špičky, tam, kam ji jako malou naváděla svými výhrami slavná česká rodačka hrající levou rukou Martina Navrátilová.

„Asi největší inspirující událost pro mě byla, když jsem byla malá a koukala jsem na Martinu Navrátilovou, když hrála své Wimbledony. To mě osobně asi nejvíc inspirovala k tenisu a k tomu dotáhnout to někam dál,“ řekla Petra Kvitová, když nedávno vybírala nejvíc inspirující sportovní událost za sto let od vzniku Československa.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít