Železného oštěp teď neláká, nemůže se ale dočkat fotbálku
Oštěpař Jan Železný se včera jako jeden z početné delegace olympioniků zúčastnil odhalení sochy Emila Zátopka. Cestu do Lausanne absolvoval přesto, že před šestnácti dny ležel na operačním stole. Pochopitelně nás zajímalo, jak se trojnásobný olympijský vítěz zotavuje. Nejdříve ale k tomu, proč vůbec do nemocnice zamířil.
Jana Železného už trápila už delší dobu záda. Nepříjmená bolest se ozývala pravidelně a bránila mu podávat optimální výkony. Vše řešil obstřiky, ale pak se rozhodl zakročit proti žebru spojeným s kostním výrůstkem radikálněji. "Obstřiky nevyřeší podstatu problému. Pomohou pouze bolest utlumit, i když je pravda, že mě jí na krátkou dobu někdy i zbavily," vysvětluje Jan Železný a dodává, "mají ale také vedlejší účinky. Hrozila třeba svalová nekróza, která by v budoucnosti mohla být ještě nebezpečnější."
Železného mohlo potkat odumírání svalu a rozhodl se pro druhou operaci v životě. Na první byl v roce 1998, když si při tréninku poranil rameno. Se zákrokem ale Jan Železný přece váhal. "Když jsem se s doktory díval na snímky, nejprve jsem se zeptal 'Jak to může zasáhnout do běžného života?'," říká s nadhledem Jan Železný, "jo, kdyby mi bylo jednadvacet, tak jako při prvních potížích se zády, tak bych se asi zeptal i na to, jak mi to bude vadit ve sportu." Lékaři ale světového rekordmana uklidnili, že žádné riziko nehrozí: "Vysvětlili mi, že se sval prostě dá na stranu a vše se jen sbrousí tak, že se nepoškodí nervy. Kývl jsem na to."
O zákroku v zahraničí Jan Železný neuvažoval. Po konzultacích s dalšími specialisty se ujal operace v nemocnici Na Homolce Dr. Chrobok. A jak je vám teď, Jane Železný? "Určitě jsem spokojený s tím, jak léčba probíhá. Není to moc dlouho, co jsem po operaci, ale bez problémů můžu chodit. Příští týden už se pustím do lehkého cvičení," prozrazuje Jan Železný.
Zdá se tedy, že ho už nebaví odpočinek a nicnedělání. Koneckonců - posledním letošním závodem pro něj bylo nevydařené mistrovství Evropy v srpnu v Mnichově... "Spíš mě nebaví se jen tak válet," říká s úsměvem Jan Železný. "Ale neznamená to, že toužím po tom, se totálně zpotit po pořádné námaze. To nejhorší mě čeká až v lednu na soustředění," nastiňuje plán Železný a upřesňuje, "tohle je to období, kdy mě jen láká zkusit další oblíbené - a pro mě rekreační sporty."
A jaká odvětví zajímají rekreačního sportovce Jana Železného? Třeba tenis; ale nejen ten musí teď oželet. "Tak za tři týdny bych si ale rád šel zahrát do haly fotbálek. Scházíme se v kamarádama v Mladé Boleslavi na podzim, každou středu. Jsem tam největší kopyto," bez obalu kritizuje sebe sama Jan Železný. "Navíc: všichni ví, že mě nesmí zranit. A protože tam jsou hráči, kteří nastupovali i v národní soutěži, umí to natolik dobře, že mi opravdu nic neudělají," věří Železný svým spoluhráčům. Přesto ale u fotbalu prozatím neskončí. Na leden si totiž plánuje pravidelné soustředění v Jihoafrické republice.
