Charvátová uvažovala o konci kariéry, teď se vrátila mezi biatlonovou elitu. Pomohly jí změny v tréninku

Biatlonistka Lucie Charvátová uvažovala o konci kariéry, ale rozhodla se jinak a evidentně správně. Po dlouhodobých problémech s rychlostí běhu i přesností střelby skončila ve sprintu Světového poháru v rakouském Hochfilzenu na šestém místě. Svěřenkyně norského trenéra Egila Gjellanda se Radiožurnálu rozpovídala o všem, co musela ve svém tréninku změnit.

Hochfilzen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lucie Charvátová | Zdroj: Profimedia

Lucie Charvátová se po čtyřech letech vrátila na vyhlášení pro šestici nejlepších. Kde se to ve vás najednou vzalo?
Je to tím zázračným místem, kterým pro mě Hochfilzen je. Kdykoliv sem přijedu, mám na to krásné vzpomínky, protože jsem tu zajela svá nejlepší životní umístění. Přijedu z toho tmavého severu a najednou jsem nabitá pozitivní energií. Dnes závodu sice chybělo moje oblíbené sluníčko a umrzlý umělý sníh, ale i tak jsem se s podmínkami vypořádala dobře. Nebyl čas na nervozitu, jelikož jsem startovala poměrně na začátku. Je to Hochfilzen, zabojovala jsem, co to šlo a takhle pěkně to dopadlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lucie Charvátová popsala změny v tréninku i ve stravování. Více si poslechněte v příspěvku

Nicméně pozitivní energie určitě nestačí na to, abyste konkurovala nejlepším.
Určitě ne. Je to trenérskou změnou, která nastala. Biatlon je vytrvalostní sport a tak nějakou dobu trvá, než se výsledky dostaví. Dva roky spolupráce s Egilem (Gjellandem) mi určitě pomohly v tom, abych se vrátila tam, kde jsem kdysi bývala. Jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože ve mně závodník pořád je. I atmosféra v týmu je teď naprosto úžasná, s holkama děláme, co nás napadne, což k tomu přispívá. Člověk musí umět i trochu žít, nesmí pořád prožívat jen biatlon.

Bojovala jste během těch čtyř let i sama se sebou? Pochybovala jste o sobě?
Rozhodně. Nechtěla jsem pochybovat, protože jsem věřila v sama sebe. Jsem ráda, že jsem navázala na léto, kde se ukázalo, že trénink je správně nastavený. Současná pozice sice není ta, na které bych chtěla být, ale minimálně na bodované pozice ve Světovém poháru bych měla pravidelně dosahovat. Začátek sezony vypadá dobře, musím zaklepat, aby mi to vydrželo.

Trenér českých biatlonistů Egil Gjelland | Zdroj: Profimedia

Na lyžích se teď cítím lépe, což jde ruku v ruce se střelbou. Jakmile jsem se loni trápila běžecky, tak jsem se střelecky neměla o co opřít.

Vy jste měla v minulé sezoně úspěšnost střelby 71 %, tentokrát jste minula jen těsně jeden terč. Nebýt toho, byla byste poprvé v kariéře „na bedně“.
To nevím, jestli jsem chtěla slyšet, zatím jsem svou střelbu neviděla. Na ležce jsem bojovala se zmrzlými prsty. Necítila jsem spoušť, ale i tak jsem vydržela v klidu. Dvě nuly jsem v životě nedala a tohle je moje nadprůměrná střelba. Opakuje se to, co před čtyřmi lety. Tehdy jsem střílela 1 – 0 a je to tady znovu. Je to sice škoda, ale jsem spokojená.

Problémy s metabolismem

Nevím, zdali to pro vás není citlivé téma, ale vypadá to, že je běh lepší, i protože jste zhubla. Je to tak?
Není to tak jednoduché. Všechno z tréninku se mi nabalilo na metabolismus, který se zabrzdil. Moje tělo dodnes není schopné kvalitně zpracovat sacharidy. Všechno se nakonec vyřešilo dlouhodobou léčbou. Musím být velmi opatrná, protože už to pravděpodobně nikdy nebude dobré. Každý sportovec těží ze sacharidů nejvíce, já se musím primárně zaměřit na bílkoviny.

Tělo nebylo schopné se rychleji hnout, a ani zpracovat, co přijalo, takže jsem přibírala na váze a spokojená jsem se sebou samozřejmě nebyla. Teď už je to pro mě jednodušší, ale nemyslím si, že by to byla má vina. Nikdy nebudu sportovcem, který by mohl od rána do večera jíst. Ale umím s tím fungovat.

Co si odepíráte, co máte ráda?
Snažím se nic nepřehánět. Samozřejmě někdy doženu energii sladkostmi, ale především si musím dávat pozor na ty sacharidy a tudíž rýži, těstoviny, brambory. Musím to kompenzovat grilovanou zeleninou s masem.

Přemýšlela jste někdy taky nad úplným koncem kariéry?
Ano, přemýšlela. Trenér Egil je ale moje spása. A druhý rok s ním je lepší, protože jsme se víc poznali. Letos na jaře to nebylo úplně jednoduché, ale náš tým se sjednotil natolik, že jsem ráda, že tu jsem. Kdybych musela skončit, asi bych se trápila, nebyla bych spokojená, protože by to rozhodnutí nebylo z mého přesvědčení.

Důvěra na prvním místě

Co konkrétně nový trenér změnil?
Hodně nám důvěřuje a můžeme dát najevo, co si o jeho způsobu tréninku myslíme. Není to nic světoborného, je to základní intervalový trénink, který se kompenzuje lehkým objemem v nízké intenzitě. To je základ celého úspěchu a u mě to určitě funguje.

Těšíte se na stíhačku?
Momentálně si nestíhám zabalit ani na závod, takže nezvládám přemýšlet nad tím, co bude pozítří. Teď je to na mě moc rychlé.

Je tohle nová Lucie Charvátová, kterou bychom mohli vídat častěji v elitní desítce?
Ne, nic takového. Myslím si, že když to takhle párkrát za sezonu dopadne, je to skvělý, ale je to o náhodě a o štěstí. Jsem ráda, že to štěstí stálo na mé straně zrovna dnes.

Jan Suchan, wei, mim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme