Trenér biatlonistů Rybář: Gábina věřila do poslední chvíle, ale nejde jet na 70 procent
Přišel o největší medailovou naději pro olympiádu v Pchjongčchangu, ale musel s tím počítat. Šéftrenér českých biatlonistů Ondřej Rybář připraví do Pchjongčchangu tým bez Gabriely Koukalové, ale věří, že se ještě mezi biatlonistky vrátí.
„Když někdo tahá pilu celé čtyři roky a pak nemůže jet na vrcholnou soutěž, na kterou se všichni připravují, tak to není nic příjemného. Ať za to mohou jakékoli okolnosti, tak pokud to není šťastná rodinná věc, tak žádný z důvodů nemůže být takový, aby nepřevládl smutek,“ řekl podle Radiožurnálu v Ruhpoldingu šéftrenér české reprezentace Ondřej Rybář.
Konec nadějí. Koukalová se olympiády v Pchjongčchangu nezúčastní
Číst článek
Co rozhodlo o tom, že Gabriela Koukalová nejede?
Rozhodlo to, že to prostě nejde. Zdravotní stav nedovoluje, aby se stoprocentně připravila a byla schopná tam závodit, jak by si sama představovala. Jsou určité věci, ve kterých se improvizovat nedá, nejde jet na 70 procent.
Bude teď tým klidnější, když už nebude muset čekat na informace?
Tým už musel reagovat během přípravy. Tam se to hrozně nafouklo skrz média. To jsou takové přestřelky, které ani nejsou, vytáhne se nějaké slovo, věta. To mi bylo spíš líto, protože nemyslím, že bychom neměli dobrou partu. Tohle pak vráží klíny mezi lidi, kteří si navzájem věří. Z toho důvodu jsem rád, protože nebude docházet k těm dezinformacím, je to vyřešené. Můžeme se koukat dál, co bude případně v příští sezoně.
Navíc jste se na tu variantu asi chystali. Ať už se to týká třeba složení štafety.
Byla to jedna z variant. Už před sezonou jsme oznámili, že nic není jisté. Na tu situaci musíte reagovat, protože svěťák nebude čekat, až se mu uzdraví nejlepší závodnice. Je to pro nás výrazná ztráta, o tom se nedá pochybovat. Ale život jde dál a doufám, že Gabče se povede dát dohromady. Sama říkala, že by o sobě ráda dala vědět. Doufám, že se jí to podaří.
Stará ještě není. Je to závodnice v nejlepších letech. I celé světové pole jí vyřizovalo spoustu pozdravů. Nikdo není rád, když soupeř nemůže startovat ze zdravotních důvodů. Vždycky jste rádi, když se můžete utkat a porazit ho v přímém boji.
Vypadalo to, že už po Vánocích nemohla trénovat. Víte, jak vypadaly tréninky v poslední době?
Už před Vánocemi to byla improvizace den za dnem. K tomu pak přichází, jak se olympiáda blíží, skepse, že to prostě nejde. Nemyslím si, že by Gábina nebojovala do poslední chvíle, každopádně někdy musí přijít den, kdy rozhodnete. Dní, kdy trénink nešel, bylo víc než těch, kdy to šlo. Rozhodnutí přichází v nejposlednější chvíli. Do poslední chvíle věřila, že to zlomí a pomůže třeba ve štafetě.
Kdy jste zjistil, že je opravdu a definitivně zle?
Zle bylo, už když jsme odjížděli na první sníh a pořád tam nebyl udělaný trénink, který jsme si představovali. Po prvním sněhu jsem měl docela velké naděje, protože byla plná energie. Pak přišlo druhé soustředění a bylo to naprosto jiné. Stále se snažila, zapojoval se do toho běh, lyže. Snaha tam byla, ale nešlo to. Pak už to šlo strašně rychle dolů.
Takže pak už to byla víra v zázrak?
Dá se říct, člověk musí věřit. Věř a víra tvá tě uzdraví. Ve sportu se naděje musí živit do poslední chvíle, protože může kolikrát rozhodnout o drobnostech. Najednou jak mávnutím proutku přijde den, který to otočí a začne se to ubírat správným směrem. Doufala v to spousta lidí kolem Gábiny.
Ale nedělal bych z toho tragédii. Gabča odjela výbornou olympiádu v Soči i další sezony. Nikdo nemůžeme říct, co se bude dít dál, ale nemyslím si, že by nebyla schopná naskočit do dalších sezon a dokázat, že je to česká lvice, bojovnice.
Takže věříte, že se vrátí?
Není důvod věřit, že by se nevrátila. Ale můžou to být třeba rodinné důvody. Člověk má i jinou náplň života, nejen sport. Bude záležet jen na ní. Pokud bude mít nějakou motivaci, bude mít dveře otevřené. Bude to spíš na jejím rozhodnutí.
