Čína před domácí olympiádou v roce 2022 propaguje lyžování, na svahy chce dostat až 138 milionů lidí
Velmi daleko od Pekingu, v chladu tibetské plošiny, se Čína snaží vštípit obyvatelům chudého regionu lásku k lyžování. Děje se tak v souvislosti se zimními olympijskými hrami, které Čína bude hostit v roce 2022, píše agentura AFP.
Jen po několika obrátkách na jediné sjezdovce ve středisku Oslo, pojmenovaném na počest norské metropole, Čcheng Wen-jüan již dvakrát upadl. Jeho dvanáctiletý syn políbil matičku zemi již čtyřikrát.
„Zkusil jsem to, ale je to opravdu obtížné. Nenacházím v tom žádné potěšení," říká třiačtyřicetiletý účetní a vrací se do chaty místního lyžařského klubu.
Číňané přijeli na sportovní špionáž
Číst článek
Malé středisko pokryté umělým sněhem je skryto poblíž Si-ningu, metropole provincie Čching-chaj na severozápadě země, uprostřed skleníků, kde zrají jahody a rajčata.
Nejlidnatější země světa doufá, že do olympijských her v roce 2022 postaví na lyže deset procent ze svých 1,38 miliardy obyvatel. Kdyby bylo tohoto cíle dosaženo, počet lyžařů na světě by se zdvojnásobil.
Čína chce získat pro tento sport nejširší veřejnost, včetně odlehlých regionů, jako je Čching-chaj. Vzhledem k tuhým zimám a průměrné nadmořské výšce 3000 metrů má provincie ideální přírodní podmínky.
„Problém tkví v tom, že jsme začali pozdě," připouští provinční ředitel úřadu pro sport Cchaj Žang-tchaj. Koncem loňského roku měla provincie Čching-chaj jen sedm lyžařských drah. Naopak Mekka lyžařů v Číně, provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě země, jich měla 124.
'Kromě lyží tu není co dělat'
Středisko Oslo zbudované v roce 2014 je sice největší v regionu, ale má jen jednu skromnou sjezdovku dlouhou 400 metrů. V blízkosti Si-ningu však leží další tři lyžařská střediska a tento sport si pozvolna získává své stoupence.
Správce střediska Oslo Cchaj Ping-ťien z toho má radost. Když se jeho středisko před čtyřmi lety otevíralo, lyžovala jen hrstka lidí. Dnes tu je na 500 pravidelných návštěvníků, uvádí. V některých dnech tu je až 5000 lidí. Cena denní permanentky je 180 jüanů (asi 570 Kč).
„Lyžařská střediska jsou navíc dobrým motorem pro místní ekonomiku, pokud jde o zaměstnání. Zvláště v zimě, kdy se přestává kvůli mrazu stavět," vysvětluje Cchaj Ping-ťien.
Devětadvacetiletá bankovní úřednice Che Li-pching, která lyžuje poprvé, je přesvědčena, že sektor zažije v Čching-chaj rozkvět. „V zimě tady není žádná zábava. Kromě lyží tu není co dělat," říká.
Stockholm chce zimní olympiádu v roce 2026, i když nemá sáňkařskou dráhu
Číst článek
Prostředky na tento sport však dosud mají jen bohatí lidé z měst. Provincie Čching-chaj je totiž jednou z nejchudších v zemi. V loňském roce byla z 31 čínských provincií na 27. místě s ročním příjmem na jednoho obyvatele 19.000 jüanů (asi 61.000 Kč).
Ostatně tento region, tvořený vysokými horami a plošinami, je řídce osídlen: žije zde šest milionů obyvatel.
„Čching-chaj není příliš širokým trhem," uvádí správce střediska Oslo Cchaj Ping-ťien. Znepokojuje jej předčasná konkurence mezi středisky v době, kdy je sektor ještě v plenkách.
Čínské sportovní instituce doufají, že spolu s lyžařskými středisky, která se v celé zemi otevírají, vyrostou také úspěšní lyžaři. Čína vyslala 82 sportovců na nedávné olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu, zatímco v roce 2014 ji v ruském Soči reprezentovalo 66 sportovců. Ti však získali jen devět medailí. Takové skóre je v roce 2022 na domácí půdě pro Peking nepřijatelné.
