‚Věřím, že bych si časem mohl rozebírat mozek sám.‘ Skokan Sakala se věnuje četbě Junga nebo Freuda

Do víkendových závodů se nekvalifikoval, a tak bude mít víc času na přemýšlení. Český skokan na lyžích Filip Sakala se této činnosti věnuje hodně. A aktuálně v německém Willingenu, kde je s týmem na závodech Světového poháru, který je pro něj velkou událostí. Už jen atmosférou.

Willingen/Německo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Filip Sakala | Foto: František Kuna | Zdroj: Český rozhlas

„Snažím se tu atmosféru nijak nevnímat. Je to pro mě trochu svazující, potřebuji pár závodu, abych se srovnal s tím vším. Na Kontinentálním poháru je většinou ticho a přijedete sem a je tu hluk. Ta koncentrace je tu pak horší,“ přiznává nervozitu Filip Sakala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Filip Sakala je českým skokanem na lyžích. Po svých závodech ale nemluvil s reportérem Radiožurnálu Františkem Kunou jen o sportu, ale třeba o Jungovi nebo Freudovi

„Jsem tady vlastně na zkušenou. Celou zimu jsem si říkal, jestli pojedu na Světový pohár, tak od sebe zatím nechci žádné výsledky. Potřebuju si to zažít, aby se mi to dostalo trochu pod kůži,“ myslí si Sakala.

Jméno Sakala je už ale známé na skokanských můstcích. Otcem Filipa je totiž olympijský medailista z Albertville, Jaroslav Sakala, který svému synovi i radí.

„Nějaké rady mi dává. Skákal deset let, to prostředí zná a jeho rady se mi hodí. Skokansky to nechává na mě. Sport je cesta pro každého člověka a tím si každý musí projít sám. Mám svojí cestu a nechtěl bych to mít lehčí jenom díky tátovi,“ popisuje Sakala mladší.

Přímo u můstku ve Willingenu to působí, že je těžké ho jakkoli trochu rozesmát. Recept je ale jednoduchý. „Asi to těžké není. Mně stačí skočit daleko a budu se smát celý den. Pak mě rozesměje Southpark. Baví mě taky psychologie, psychiatrie a tyhle obory,“ překvapí svými zájmy Sakala.

Čtení Junga nebo Nietzscheho

Říká se, že skoky na lyžích jsou o hlavě, takže se psychologie může českému skokanovi dost hodit.

„Zatím nejsem tak daleko, abych sám sobě pomohl, ale věřím, že jsem na správné cestě, abych si za tři roky mohl rozebírat mozek sám,“ věří Sakala, který se dál vzdělává čtením například Junga, Freuda nebo Nietzscheho.

‚Postupně se ta chuť vrací.‘ Skokana Koudelku čekají poslední závody před mistrovstvím světa

Číst článek

„Čtu Junga, Nietzscheho, Freuda. Adlera jsem taky četl. Zatím si ty autory tak povrchně projíždím, ale zatím to není tak, abych si tím v tom sportu pomohl. Je to stejné jako v mé kariéře. Jdu pomalu nahoru a stejně je to se studiem,“ srovnává skokan a ve svém výkladu pokračuje dál.

„Nejvíc je mi sympatický Jung. Především jeho celkovým pojetím filozofie. Přijde mi nejkomplexnější. Dává mi naději, že něco mám ještě ve svých rukou a že nejsme jenom kusy masa na téhle planetě a že tady máme trochu hlubší význam tady,“

Hlavním cílem je ale nyní pro mladého českého závodníka skákat pravidelně ve Světovém poháru a hlavně se rok od roku zlepšovat.

„Ta cesta bude dlouhá. Doufám, že příští rok se ty moje skoky stabilizují tak, abych tady nemusel nic řešit v tréninku, přišel a ukázal, co umím. Čekám to, že budu růst rok za rokem. Věřím, že na to mám a že ten Světový pohár jednou vyhraju, ale chce to čas a trpělivost,“ uzavírá Sakala.

František Kuna, bor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme