Za dva roky v Pekingu, teď v Deštném. České publikum uvidí Big Air, novou olympijskou disciplínu

Freestyle lyžování patří v Česku stále k méně známým sportům, ale jeho celosvětová obliba strmě stoupá. Důkazem je zařazení další disciplíny do programu zimních olympijských her: po U-rampě a slopestylu budou za dva roky v Pekingu jezdci bojovat o medaile také v Big Airu. A právě špičkový Big Air mohou fanoušci vidět v těchto dnech v Orlických horách při finále Světového poháru.

Deštné v Orlických horách Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skok na Big Air v Deštném v Orlických horách | Foto: Michal Fanta | Zdroj: Jičínský deník

„Koukal jsem na čísla z minulé olympiády. Freeskiing a snowboarding byly nejsledovanější sporty z celých her, hned za nimi byl hokej. Popularita tohoto sportu je obrovská, lidi o něj mají zájem. Bohužel, ne tolik v Čechách, protože tu nemáme podmínky na ježdění a ani sportovce, kteří by se dokázali vyrovnat těm zahraničním,“ přibližuje domácí realitu pro Radiožurnál reprezentační trenér Josef Kalenský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Jakuba Marka o nové olympijské disciplíně Big Air

A teď se navíc zařazením Big Airu do programu olympijských her logicky konkurence v této adrenalinové disciplíně ještě zvýší a pro české závodníky tak bude postup mezi elitu náročnější.

„Lidi to zajímá, mají to rádi a je to zkrátka velmi atraktivní. Cílová skupina našeho sportu je mládež a to spojení s freestyle lyžováním funguje dobře. Hodně nám v tom pomáhají sociální sítě, hlavně instagram. Sledovanost nám v posledních třech, čtyřech letech výrazně roste. Je to velmi pozitivní trend,“ těší šéfa freestyleových disciplín u Mezinárodní lyžařské federace Roberta Moresiho popularita nedávno ještě okrajových sportů.

A cílení na mládež se projevuje i na startovních listinách elitních soutěží – například do kvalifikace Big Airu v Deštném se přihlásilo 45 závodníků a suverénně nejstarším byl sedmadvacetiletý Němec Preuss.

Jiný sport než Valentův

Na rozdíl od Spojených států, východní Asie nebo alpských zemí je sledovanost Big Airu v Česku minimální a občas si ho lidé dokonce pletou s akrobatickými skoky. Tedy disciplínou olympijského vítěze z roku 2002 Aleše Valenty.

„Největší rozdíl je v tom, že mi si lyže chytáme, což jsou takzvané graby. Oni dělají čistou akrobacii. Aleš skákal do výšky, my skáčeme spíše do dálky,“ popisuje zjednodušeně Josef Kalenský.

Freestyleové lyže mají navíc zahnuté i patky, aby se na skok dalo najíždět i pozadu a je tak mnohem víc věcí, které tyto dva sporty odlišují, než spojují.

A ta marketingově nejdůležitější je sledovanost, která je celosvětově mnohem vyšší u Big Airu. Takže se díky sobotnímu souboji o křišťálové glóby může Česká republika zviditelnit i za oceánem. A to převážně díky sociálním sítím u publika kolem 15 až 25 let.

Skok v Deštném

Na tak mohutném skoku, jaký organizátoři na sjezdovce v Deštném postavili, se ještě v aktuální sezóně Světového poháru ještě nezávodilo.

„Je to fakt velké. Padaly už docela těžké triky, což mě dost překvapuje. Vzhledem k velikosti skoku zabere více času, než si člověk zvykne. Samotný table, který je od hrany k hraně skoku, je 23 metrů. Když se k tomu přičte sweet spot, což je místo, kam chcete dopadat, tak to bude okolo 27 metrů,“ mluví český freestylový lyžař Vojtěch Břeský o přibližné vzdálenosti, během které zvládnou sportovci ve vzduchu několikanásobné obraty a různé triky.

„Potřebovali bychom trochu větší dopad, tím, že skok je velký a není tu zas tolik sněhu. Bezpečné by bylo, kdyby byl ve vzdálenosti nějakých 50 metrů. Tady je to, myslím, tak 30 metrů. Někdy je problém trefit optimální místo dopadu. Ale můžeme být rádi alespoň za tohle,“ popisuje bývalý závodník a jeden z českých reprezentačních trenérů Josef Kalenský.

Při letu vzduchem se závodníci dostanou zhruba 13 metrů vysoko a to je jeden z parametrů, který dělá tento skok na sjezdovce v Orlických horách výjimečným.

„Ten skok je jeden z největších – neříkám největší, protože jsme v minulosti postavili podobný při závodech na Novém Zélandu,“ připomíná ředitel sekce freestyleových disciplín u Mezinárodní lyžařské federace Roberto Moresi.

„Městské můstky jsou pak logicky o něco menší, protože ty musíme celé postavit z lešení, ale tohle je mohutnější verze díky tomu, že stojí na svahu,“ doplňuje Moresi, který naráží na to, že v předešlých závodech Světového poháru v Modeně, Pekingu a Atlantě nemohl být skok tak velký jako při finále seriálu v Orlických horách.

Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme