Martina Sáblíková: Neuvěřitelná radost. Nevěřila jsem, že bych ji mohla znovu zažít
Nevěřila, že ještě někdy bude mít takovou formu. Ta ale přišla ve velmi vhodnou chvíli. Martina Sáblíková díky rekordu dráhy získala na MS v Německu svou 18. zlatou medaili, popáté vyhrála „trojku“.
„Ráda bych našla nějaká správná slova, ale jde to strašně těžko. Když jsem viděla za časem jedničku, nemohla jsem tomu uvěřit. Nedokážu popsat, jak velkou radost jsem měla a mám,“ řekla po vítězném tříkilometrovém závodě na mistrovství světa Radiožurnálu Martina Sáblíková.
Závod byl hodně napínavý. Šla jste na dráhu a před vámi dvě závodnice pokořily čtyřminutovou hranici. Honilo se vám to hlavou?
Je jasné, že když někdo jede pod čtyři minuty, je hodně těžké ho porazit, jsou to strašně kvalitní časy. Na druhou stranu jsem v tréninku jezdila tak, že bych čtyřminutovou hranici mohla atakovat. Bála jsem se, jestli budu vůbec medaili mít, ale měla jsem na ledě super náladu.
Na jednu stranu jsem se bála, na druhou stranu jsem si věřila. Začátek jízdy byl zvláštní, nerozjela jsem ji moc rychle, třeba Voroninová rozjela neuvěřitelně rychle. Pak jsem slyšela, že jezdím kola za 31,0, 31,1… Tak jsem si spočítala, že by to mohlo být pod čtyři minuty a hned se mi jelo líp.
Vy stačíte počítat?
Za těch pár let už to mám v hlavě. Vím, že když jezdím kola za 31,5 sekundy s rozběhem za 20 je to za 4 minuty. Spočítala jsem si, že ještě pořád jedu pod čtyři minuty.
Medaile z velkých akcí vozíte už 13 let, tohle je 25. z mistrovství světa. Jak vysoko ji řadíte?
Po všech problémech, co byly minulý rok, tuhle medaili řadím neuvěřitelně vysoko. Nevím kam, ale už jsem si vůbec nemyslela, že bych tenhle pocit mohla zažít, pocit opravdu neuvěřitelné radosti, když projedu cílem.
Musím hrozně poděkovat Petrovi (trenérovi Novákovi), protože jsem nevěřila, že taková forma ještě někdy může přijít. Chtělo se mi brečet, měla jsem neuvěřitelné emoce. Nevím, kdy jsem naposledy měla takové, možná na olympiádě v Soči.
Na trati jste ztrácela i 8 desetin sekundy, v tu chvíli byste byla bez medaile. Měla jste ty informace?
Pro mě byly nejdůležitější časy kol. Věděla jsem, že jedu pod čtyři minuty a ztráta v tu chvíli nehrála žádnou roli.
Berete zlatou medaili jako satisfakci za Pchjongčchang, kde jste na trojce byla čtvrtá?
Nevím, jestli jako satisfakci. Měla jsem tam nějaké problémy, ale odvezla jsem si stříbro. Čtvrté místo z trojky je dávno zapomenuté, tohle je nový start. Mám na krku placku a teď je mi všechno jedno.
‚Odměnu nepotřebuju, visí mi na krku‘
Los nebyl úplně skvělý, navíc soupeřka v rozjížďce vám moc nepomohla.
Myslela jsem na to. Když jsem viděla to rozlosování, byla jsem smutná. Jet v posledním páru nebylo tak hrozné, ale věděla jsem, že mi Zujevová moc nepomůže, to se potvrdilo. Pak jsem zjistila, že žádná soupeřka nejede s nikým, kde by se mohly nahánět, všechny si to jely samy. Každá jela to, na co měla.
Znovu zlatá Sáblíková. Česká rychlobruslařka vyhrála závod na mistrovství světa na tři kilometry
Číst článek
Vnímala jste změny v rozlosování? V jednu chvíli to vypadalo, že Nizozemky pojedou spolu.
Hodně jsem to vnímala, máme aplikaci, kam nám to chodí přímo od unie. Viděla jsem, že mají jet spolu, tak jsem volala Petrovi, jestli si dělají srandu. Do půl hodiny přišla další SMSka, že je to zase jinak.
Jaký byl mistrovský den?
Celkem zajímavý. Moc jsem toho nenaspala, ráno mi říkali, že vypadám hrozně, tak jsem děkovala za poklony. Je super, že jsme kousek od dráhy, přišla jsem hodinu předtím, než jsem startovala.
Co si dáte za odměnu?
Nevím. Těším se, až si sednu na kolo a vyjedu se, protože mě strašně moc bolí nohy. Nepotřebuju žádnou odměnu, ta mi visí na krku.
