Není kde trénovat, stěžují si skokani. Můstky v Harrachově nefungují, v Liberci vázne dohoda na nájmu

Skokan na lyžích Viktor Polášek začal o víkendu sezonu Světového poháru výborným 12. místem. Vzhledem k podmínkám v Česku je to skoro zázrak. Reprezentační skokani a sdruženáři totiž těžko hledají můstky, na kterých by se mohli připravovat na elitní závody. Ještě větší problémy mají mládežnické kategorie.

Harrachov, Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skokanské můstky v Harrachově, ilustrační foto | Foto: Ondřej Vaňura, Martin Pařízek

„Je to velký problém celého klasického lyžování, hlavně skokanské části, která se ubírá směrem, kam nikdo nechtěl,“ říká Radiožurnálu Tomáš Slavík, bývalý sdruženář a nyní sportovní ředitel úseku severské kombinace.

Harrachovské můstky přerušují provoz. ‚Pustit tam sportovce je nebezpečné,‘ vysvětluje ČOV

Číst článek

Stejně jsou na tom i skokani: „Skáčete, chcete se pořád lepšit, ale nemáte hřiště, kam jít trénovat,“ lituje reprezentační trenér Jakub Jiroutek.

České kluby s tím mají, na rozdíl od těch moravských v Rožnově a Frenštátě pod Radhoštěm, velký problém. V Desné nejsou strojově upravované můstky, v Lomnici nad Popelkou v posledních letech chybí sníh. A ten největší a nejslavnější areál v Harrachově je od jara zavřený.

Jeho vlastníci, tedy Svaz lyžařů a Český olympijský výbor, ho museli v posledních letech dotovat.

„Areál je investičně poddimenzovaný už fůru let. Staly jsme se zachráncem, kdy jsme agónii areálu prodloužili o 4 roky tím, že jsme do něj napumpovali téměř 17 milionů korun,“ řekl před časem generální sekretář ČOV Petr Graclík.

Jenže teď už se tam skákat nedá a to ničí hlavně mládežnické kategorie. „Když se nám nepovedlo přesvědčit provozovatele, aby otevřeli aspoň střední nebo malý můstek K70, kde by mohla trénovat mládež a junioři, je obrovský problém,“ tuší sdruženářský manažer Tomáš Slavík.

„Nechci předbíhat, že nám klekne koncept a bude se zužovat už tak malý počet skokanů a kombiňáků. Nechci ani předjímat, že by to mohlo dopadnout úplně nejhůř, tedy likvidací celé disciplíny,“ nastiňuje šéftrenér Dukly Liberec Michal Georgijev nejhorší možný scénář.

Ještěd? 20 tisíc za den

Problém ale není jen s malými můstky pro mládež. Reprezentanti potřebují ty velké s konstrukčním bodem 120 metrů, které jsou v Česku 2. Jeden je zavřený v Harrachově a druhý zrekonstruovaný na Ještědu. Ale tam je problém s penězi.

„Jsme závislí na situaci, která se vyvinula s dlouhodobým pronájmem areálu slovenské společnosti Tatra Mountain Resort,“ připomíná Michal Georgijev loňskou transakci, díky které získala firma miliardáře Igora Rattaje ještědský areál na deset let.

„Když za sebou máte sjezdovky a sjezdařský areál, tak napřed musí být připravený ten, protože je nějakým způsobem zobchodovatelný,“ uvědomuje si trenér Dukly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Skokani a sdruženáři skoro nemají kde v Česku trénovat

Pro skokany je ale podstatné, že zatímco náklady na úpravu sjezdovek zaplatí kromě trénujících lyžařů i amatéři, na můstek s konstrukčním bodem 120 metrů si veřejnost rozhodně skočit nepůjde. A tím pádem musí celou částku za údržbu zaplatit profesionálové.

„Jediný, kdo bude areál využívat, je Svaz lyžařů. Do ceny jsou rozpuštěné náklady, které s tím jsou spojené. Kdybychom se bavili o úseku sjezdového lyžování, kde sjezdovky používají i normální zákazníci, je to úplně jiný příběh,“ připomíná ředitel Tatra Mountain Resort pro Česko Čeněk Jílek. Společnost vyčíslila náklady na chlazení nájezdové stopy, zasněžování, údržbu, provoz lanovky pro skokany a spoustu dalších úkonů na přibližně 20 tisíc korun denně. To je pro skokany příliš.

„Ze své zkušenosti můžu říct, že v Itálii pracovali na můstcích dva lidé. Bylo tam pět můstků – tři dětské, K90 a K120. Celoroční provoz vyšel na 170 tisíc eur, což je přibližně 3,8 milionu korun,“ dává ke srovnání někdejší trenér italské reprezentace Jakub Jiroutek.

Zatím není jisté, jestli se bude na Ještědu skákat. V létě se tam reprezentanti připravovali a teď se na několika úrovních jedná, jak to bude v zimě.

„Nepřichází v úvahu dřív než druhá polovina ledna, možná únor,“ naznačuje Michal Georgijev, že minimálně úvod sezony reprezentace nestihne.

Martin Charvát, David Nyč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme