Sportovci sledují situaci v Koreji. Bezpečnost je na velmi vysoké úrovni, říká Martin Doktor
V Brazílii se světoví sportovci báli komárů, před olympijskými hrami v Jižní Koreji je tu jiné nebezpečí - rakety. Severní Korea pálí do oceánu a jižní soused, který bude pořádat hry, oplácí balistickými střelami. To vše v místech, kde v únoru začnou boje o olympijské medaile.
„Zatím to střílí pro nás na bezpečnou stranu. Byli by to blázni, kdyby začli střílet ke svým hranicím. Pchjongčchang je asi 50 kilometrů od severokorejských hranic, to by museli být šílenci,“ říká s nadsázkou v reportáži Radiožurnálu biatlonista Michal Šlesingr.
I když podobné zprávy z východu Asie přicházejí poměrně často, může být Severní Korea stále nečitelná. Začíná to třeba tím, že když už někdo zatouží se do diktatury podívat alespoň přes internet, může na stránkách s mapami spatřit z celé země jen asi deset míst, na kterých se střídá nevinná příroda s podobiznami diktátorů.
Severní Korea na Guam dostřelí, dokázal test. Pchjongjang zkouší na raketách spolehlivost exploze
Číst článek
„Samozřejmě o tom přemýšlíte, jestli je olympiáda v tomhle místě bezpečná. Pokud bych cítil, že tam bezpečno není, tak se tam za každou cenu nepohrnu, i když je to svátek sportu,“ přiznává trenér biatlonistů Ondřej Rybář.
Olympijský svátek, o kterém mluvil, zažil třeba Martin Doktor. Ať už jako rychlostní kanoista, nebo v posledních letech jako člen českého olympijského výboru. Pamatuje třeba bombový útok v olympijském parku v Atlantě v roce 1996, pak už ale proběhly vrcholné sportovní události v bezpečí.
„Obecně si myslím, že bezpečnostní pravidla a podmínky na olympijských hrách jsou na velice vysoké úrovni. Každý organizační výbor musí mít bezpečnostní plány zpracované dlouho dopředu. Bez toho by to v dnešním globálním světě těžko šlo,“ vysvětluje Martin Doktor.
„Já jsem mluvil s naším velvyslancem, který je v Jižní Koreji a on mi říkal, že obavy z toho korejského konfliktu se zvyšují v přímé úměře vzdáleností od Jižní Koreje,“ nabídl předseda ČOV Jiří Kejval celosvětový pohled na věc.
„Korejský poloostrov v tomto stavu žije posledních 60 let. Všichni si na ten stav zvykli a nevidí to jako žádný problém. Když se vrátíme do Ria, tak tam byla zika o které už ani nevíme, ale tehdy to byla smrtelná nemoc,“ dodává Kejval.
