Srílančan se v Jizerských horách chystá na zimní olympijské hry. V Pchjongčchangu poběží na lyžích
Jen jeden sportovec ze Srí Lanky získal olympijskou medaili. Lukáš Hettiarachi by příští rok rád navázal na 16 let starý úspěch atletky Jayasingheové. Téměř jistě se mu to ale nepovede. Reprezentant této exotické země se totiž díky zisku divoké karty představí na zimních hrách v Pchojngčchangu v běhu na lyžích.
Na sněhu ale stál Hettiarachi jen párkrát v životě. Aby jeho účast neskončila úplným fiaskem, sedmnáctiletý chlapec teď tvrdě trénuje. Suchou přípravu absolvuje v Jizerských horách, odkud pochází jeho matka.
„Tak pojeď, pomaličku," burcuje kouč Jiří Daníček v momentě, kdy Srílančan trénuje na kole. Všechno se musí učit. Klidné léto, prosluněné pláže a koupání v moři vyměnil Lukáš Hettiarachi za dřinu v Jizerských horách. Česky neumí špatně, protože jeho maminka odtud pochází. „Nohy po tréninku bolí," říká Radiožurnálu lámanou češtinou.
Jiří Daníček svého svěřence ani trochu nešetří. „Jezdíme po hřebenech, aby poznal náš krásný kraj. Trénink jsme začali ve čtvrtek a ukončíme ho v srpnu, než se vrátí domů," vysvětluje. Je třeba být v ideální kondici. V případě Hettiarachiho doslova olympijské.
Suchá příprava ještě není problém, ale jak je na tom mladý běžec na lyžích na sněhu? „Zlepšuji se. Můžu rovně, do kopce. Musíme zlepšit rychlost a výdrž," uvádí sedmnáctiletý Hettiarachi. Na sněhu si trénink vyzkoušel vůbec poprvé.
Zprvu se mezi kamarády setkal s nechápavými reakcemi. „Kluci nebrali vážně, co dělám. Teď už mi rozumí," usmívá se Hettiarachi. Oblíbeným sportem na Srí Lance je kriket, ale syn české matky se obstojně vyzná také v prostředí českého biatlonu. Především tedy zná Ondřeje Moravce a Gabrielu Koukalovou.
V roce 1998 se v Naganu představil v běhu na lyžích Keňan Philip Boit. V závodě na deset kilometrů dojel jednoznačně poslední. Tehdejší vítěz Björn Daehlie tehdy odložil svůj medailový ceremoniál a v cíli na Keňana počkal. Jedná se o jeden z ikonických olympijských příběhů.
Oba dva se později stali velmi dobrými přáteli. Boit svého prvního syna, který se mu narodil nedlouho po olympijských hrách, pojmenoval po příjmení norského běžce na lyžích.
