V jedné ruce Honzík, ve druhé kyblík. Rodiče Jana Hudce riskantně emigrovali přes Středozemní moře

Lyžařská sezóna začíná tento týden i specialistům na rychlostní disciplíny a tím také jedné z postav série dokumentů Radiožurnálu Olympijský rok. Jan Hudec ještě neví, jestli se na hry do Koreje kvalifikuje, ani to, jestli mu operované rameno umožní o víkendu závodit. Ale Světový pohár v kanadském Lake Louise, kam odlétá, pro něj znamená návrat domů a setkání s matkou. Příběh Vladislavy Hudcové by vydal na samostatný dokument.

Canmore/Kanada Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladislava Hudcová v národním parku Banff

Vladislava Hudcová v národním parku Banff | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Honza vyrostl v Red Deeru a tady. Když měl dvanáct let, přestěhovali jsme se sem a tohle byl jeho kopec,“ ukazuje Radiožurnálu Vladislava Hudcová na svah v národním parku nad městečkem Banff ve Skalistých horách.

Těžké léto Jana Hudce. Přípravu brzdí operované rameno, peníze sehnal na poslední chvíli

Číst článek

Cesta Jana Hudce ale začala v roce 1982 ve vlnách Středozemního moře. Vladislava Hudcová tehdy ještě nevěděla, že při riskantní plavbě za železnou oponu drží v náručí 9měsíčního budoucího kanadského olympijského medailistu.

„Než jsme se nadáli, jak jsme se dostali na otevřené moře, ocitli jsme se ve dvoumetrových vlnách. Měla jsem opravdu strach, voda začala téct do lodi. V jedné ruce jsem držela Honzíka, ve druhé jsem měla malý kyblík. Vybírala jsem vodu a držela kluka,“ vzpomíná.

Rodiče Jana Hudce zkoušeli několikrát emigrovat po souši, ale pokaždé je chytili. A tak v poslední den dovolené v Jugoslávii nasedli na tatínkem Janem sestrojenou loďku a začala čtyřhodinová plavba k italským břehům.

„Pamatuju si, že jsme přistáli u břehu, sedla jsem si a dívala se zpátky přes mlhu, kde moc nevidíte, na druhou stranu. Byla jsem vyloženě bez emocí, necítila jsem nic. Bylo to jakési zklamání. Očekávala jsem, že přijde pocit ‚We did it. My jsme to dokázali.‘ Ale to tam prostě nebylo,“ vypráví maminka Jana Hudce.

When you think you're Clint Eastwood... but you're actually Elton John... #realtalk

Příspěvek sdílený Jan Hudec (@pandahausofrock),

Než se Vladislava Hudcová, dodnes usazená v Canmore v horách u Calgary, dostala s manželem a synem do Kanady, trvalo to dalších pět let, z toho většinu prvního roku strávila rodina s malým Janem Hudcem v německém uprchlickém táboře.

Tento i další příběhy uslyšíte v cyklu reportáží a dokumentů Olympijský rok před blížícími se hrami v Koreji.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme