Zlatá éra Českého hokeje pokračuje

Zlatý gól Davida Moravce do finské sítě v 11-té minutě prodloužení rozjásal sportovně orientovanou část národa a zároveň způsobil šok těm, kteří už byli po dvou třetinách finálového zápasu ochotni přísahat na to, že český hokejový zázrak nebude mít tentokrát svoje pokračování. Vlastně se tak trochu opakovala situace ze sobotního semifinále se Švédy, kdy soupeř byl před závěrečnou třetinou blíže vítězství, vedl, ale vítězství se nakonec přece nedočkal. A ani Finům to ve finále nebylo dopřáno, jakkoliv vyhrávali ještě v 45-té minutě 2:0 a byli do té chvíle lepším mužstvem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po vydřeném vítězství 3:2 byly gratulace skandinávských, německých či slovenských kolegů-novinářů občas doprovázeny poznámkou: Ale uznejte, že jste zase měli štěstí! - Inu, proč to neuznat, ale jedním dechem se chce dodat, že podané ruky paní Štěstěny se čeští hráči dokázali přidržet hodně pevně. Stejně jako třeba před dvěma lety na MS v Norsku, kde naši reprezentaci po vysoké prohře s Ruskem už leckdo odepisoval a nevěřil v postup do semifinálové skupiny. A přece se to ještě povedlo - nejen dík překvapivé remíze Slováků s Rusy, ale také díky následujícímu vítězství českého týmu nad Švédy. Novináři, kteří tehdy nechtěli čekat na výše uvedené poslední dva zápasy a podrobili naše hokejisty tvrdé kritice, připadali si pár hodin po té dost provinile. A za dalších pár dní se drbali na zátylku ještě rozpačitěji - to když prodloužení druhého finále s Finy rozhodlo o naší zlaté medaili. O první z těch třívřadě, které česká reprezentace na světových šampionátech dokázala vybojovat.

Na letošním šampionátu v Německu ovšem nebyl důvod skepticky dumat nad výkonností našeho celku. Vždyť od vstupu do základní skupiny až do okamžiku, kdy se už naostro bojovalo o medaile český tým ani jednou neprohrál. A tak i novinářské dotazy na trenéry Augustu a Martince ohledně čekání na další případné posily z NHL v průběhu turnaje nezněly nijak neodbytně. A proč by také? Mužstvo šlapalo dobře. v jeho řadách se ocitla velmi početná skupina zkušených hráčů, kteří už vícekrát dali najevo, že reprezentace je opravdu zajímá a že chtějí dát do jejích služeb všechno, co v nich momentálně je. A navíc třeba i hráči, nad jejichž přínosem pro tým se před turnajem vznášel otazník, byli posléze velmi platnými články mužstva. Počínaje třeba autorem zlatého gólu Davidem Moravcem nebo Petrem Čajánkem, dříčem a bojovníkem k pohledání, a konče například dvojicí Patera-Procházka. Skvělý turnaj odehrál v Německu Robert Reichel, hodně pomohli i borci z NHL - ale ve zlaté euforii se chce tleskat i těm ostatním - včetně trenérů Augusty a Martince. Ti například museli před turnajem řešit otázku, kdo vstoupí do šampionátu jako naše brankářská jednička. Vsadili na Milana Hniličku - a ten se jim odměnil vynikajícími výkony, které gradovaly právě v těch nejdůležitějších utkáních, kdy byly v sázce medaile. A stejně tak povedeným trenérským tahem byla v rozhodujících fázích zápasů se Švédy a s Finy improvizace ve složení útočných formací a sázka na ty hráče, kteří mohli v dané chvíli odvést na ledě největší kus práce.

Tak jako se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, tak asi také platí, že všechno dobré je k něčemu zlé. Už před začátkem šampionátu se v nejrůznějších anketách objevovaly hlasy těch fanoušků, kteří prohlašovali, že šampionát je začne doopravdy zajímat až ve chvíli, kdy naši postoupí do čtvrtfinále nebo že když se jede obhajopvat titul, nelze žádnou jinou medaili považovat za úspěch. - Z takových hlasů je našinci trochu úzko. Mistrovství světa totiž pro každý zúčastněný tým - včetně obhájce titulu - startuje prvním zápasem v základní skupině. Už v této fázi se rozhoduje nejen o postupu, ale také o tom, jak si hráči budou věřit. A to je pro každého, kdo se o hokej nezajímá jen dva dny v roce, nesmírně důležitý argument. A pokud se týká faktu, že po zlatu už "nebereme" jinou medaili?

V průběhu letošního šampionátu nejen naši hráči a trenéři, ale i další účastníci turnaje opakovaně konstatovali, že kvalita jde nahoru. To nebyla jen alibisticky míněná fráze, která měla preventivně omluvit čísi případný neúspěch. Finové si vzali ku pomoci l2 hráčů ze zámořské NHL a sestavili opravdu výborný tým. Totéž Švédové, kteří moc a moc toužili odčinit loňské pokořující 7. místo z MS v Petrohradě. A stejně tak i Rusové, jejichž trenér Michajlov po loňské hořké zkušenosti svého předchůdce Jakuševa pro změnu vsadil především na hráče z ruské ligy a těšil se na první ruskou medaili z MS od roku l993. Nečekaně dobří byli Američané, na nichž ztroskotal ve čtvrtfinále ambiciózní kanadský tým. A i Němci na právě skončeném šampionátu tak trochu překročili svůj vlastní stín a kterémukoliv z aspirantů na medaile uměli být krajně nepříjemným soupeřem.

Probojovat se v takovéto konstelaci ke zlatu - to byl nesmírně těžký úkol. Zvláště z pozice mužstva, které už vyhrálo šampionát v minulých dvou letech a soupeřům díky tomu "leží v žaludku". Nebylo tedy divu, že před odjezdem do Německa se čeští hokejisté vyjadřovali o svých plánech přece jen obezřetněji: Chceme medaili. A i ta bronzová bude mít svoji hodnotu. - prohlašovali. Do každého utkání na německém ledě vstupovali naši hráči s tím, že chtějí vyhrát, což chápali jako základní podmínku pro to, aby pri závěrečném účtování dosáhli co nejvýše. Tato jednoduchá filozofie se stoprocentně osvědčila a přinesla zlatou medaili. Což nepochybně přispěje k tomu, že "sváteční" zájemci o hokej budou za rok, při MS ve Švédsku, ještě nekompromisnější. A to není zrovna lákavá představa.

Ale úvahy o někdy trochu zvláštní české fanouškovské nátuře teď ponechme stranou. Dopřejme si radost ze zcela ojedinělého zlatého hattricku na mistrovství světa. z faktu, že od MS l996 ve Vídni prožívá český hokej neuvěřitelně úspěšné období, vyšperkované olympijským zlatem z Nagana, ale třeba i skvělými výsledky naší reprezentační dvacítky.

Aleš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru