Jenom deset centimetrů chybělo diskaři Janu Marcellovi k tomu, aby postoupil z kvalifikace do finále mistrovství světa. V korejském Tegu předvedl 62 metry a 29 centimetrů a skončil třináctý - jedno místo za postupovým. A když přišel do novinářské mix-zóny, šel z něj strach. Reportér Tomáš Kohout přesto sebral odvahu a dvoumetrového velikána vážícího přes metrák požádal o rozhovor.

10:49 29. srpna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Honzo, jste o to více zklamaný, že k postupu chyběl jen kousíček?

„To ani nemůže být větší zklamání, já jsem tak strašně smutný… Když jsem si to počítal podle tréninků a jakou jsem měl fazónu, chtěl jsem prostě být do pátého místa. Zklamání by pro mě bylo, kdybych byl ve finále desátý, ale tohle… tohle je krizovka. Je to třinácté místo, ale já jsem sem nepřijel závodit o finále, já jsem prostě měl postoupit a hotovo. Tohle je totální propadák.“

Čím to? Sám říkáte, že jste se cítil nejlépe, jak jste se cítit mohl.

„Bylo to tím, že jsem moc chtěl. Do druhého hodu jsem dal padesát procent úsilí než do všech ostatních, a letělo to nejdál. Formu a všechno jsem měl, jen jsem to prostě zbytečně přehnal. Neměl jsem tak tlačit na pilu, chtělo to jít volně od začátku, ono by mi to možná sedlo hned v prvním pokusu a bylo by vystaráno.“

Takže hlava chtěla moc a z toho plynuly potíže v technice?

„Já jsem se cítil dobře, po prvním hodu, když jsem viděl, jaká to byla mrcha a kam až to dolétlo, šel jsem do druhého pokusu v klidu, a taky se to projevilo. Až ve třetím přišel zlom, tam jsem si říkal, že přitlačím víc, no a bylo to špatně.“

Spíš než zklamaně teď vypadáte hodně naštvaně, při vaší postavě je asi lepší jít vám z cesty...

„Naštvaný jsem, to jo… Ale doufám, že si to vynahradím v kouli. Hlavně si to budu muset po sezoně rozebrat, i když byla dobrá. Pro mě ale třinácté místo nic neznamená. Vůbec nic.“

Říkáte, že to budete rozebírat po sezoně, jak se ale dostat do pohody teď?

„Jediné, co můžu, je objet si nějaké závody, exhibice, mítinky, které mě ještě čekají v září, a hodit si aspoň tam nějaký slušný výkon. Stejně o tom ale musím popřemýšlet. Nevím, proč se to stalo. Ať mám natrénováno sebevíc, prostě to v disku nějak neumím zúročit. V kouli můžu dělat, co chci a vždycky to tam dolítne na nějaký slušný výkon. Ale ten disk… já to sám nechápu.“

Tomáš Kohout, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít