Belgičanka Hellebautová vyhrála MS a OH ve dvou různých sportech

Je jen málo atletů v historii, kteří dokázali triumfovat v jednom roce ve dvou rozdílných disciplínách. Jednou z nich je belgická výškařka a také vícebojařka Tia Hellebautová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skok do výšky | Foto: Comstock Images

Cesty osudu si s dvaatřicetiletou Belgičankou pohrávaly, ale vždy jako kdyby ji nasměrovaly tím lepším směrem. První změna přišla už v jejím útlém věku. Tia byla velmi hubená a lékaři jejím rodičům doporučili, aby svou dceru drželi u sportu, a to nejlépe u atletiky, která prý pomůže jejímu tělu nejlépe zesílit.

Hellebautová však nebrala lékařskou radu jako přítěž, ale jako obrovskou zábavu. Zkoušela snad všechny disciplíny a ve všech dosahovala velmi dobrých výsledků. I proto spojila svou závodní kariéru s vícebojem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Belgičanka Hellebautová vyhrála MS a OH ve dvou různých sportech

"Byla to zábava. Úžívala jsem si tréninky i závody. Měla jsem ráda všechny disciplíny, ale pravdou je, že výška byla mou nejoblíbenější. Kdyby mi však tehdy někdo řekl, že právě v ní dosáhnu největších úspěchů, považovala bych ho za blázna," říká Tia Hellebautová.

V roce 2006 se konečně dočkala výraznějšího úspěchu na mezinárodním poli. Na mítinku v Götzisu dosáhla v sedmiboji na 6021 bodů a belgickým rekordem se zařadila mezi světovou elitu.

Jenže právě tam začaly její problémy s loktem, který jí znemožnil házet oštěpem. Se svým tehdejším trenérem a partnerem Wimem Vandevenem vyřešili situaci po svém. V zimě se věnovala Hellebautová pětiboji, v létě skoku vysokému. Ještě téhož roku vyhrála mistrovství Evropy v Göteborgu.

Sedmiboj nebo výška?

"Bylo to dobré rozhodnutí. Začala jsem se soustředit jen na výšku a překonala dva metry. V Göteborgu jsem získala svou první medaili a v zimě další, i když tam jsem měla být jako vícebojařka. Měla jsem výbornou formu, ale zranila jsem se, a tak jsem musela znovu jen skákat do výšky, a byla z toho zase medaile."

Rok na to Hellebautové odjela na halové mistrovství světa do Valencie jako pětibojařka a získala titul mistryně světa.

"Bylo to hrozně náročné. Závěrečná osmistovka byla nekonečná. Trénovala jsem spíše výšku, a tak jsem toho moc nenaběhala. Málem jsem tam umřela, ale je rozdíl mít nebo nemít medaili. Kdyby ale byl cíl o deset metrů dál, už bych to nezvládla," vzpomíná Tia Hellebautová.

Triumf nad Vlašičovou

V létě téhož roku odjela do Pekingu jako jedna ze soupeřek Blanky Vlašičové ve výškařském sektoru. Celou soutěž skákala prakticky vše na druhé pokusy a Chorvatka na tom byla lépe. Ale 205 centimetrů skočila na poprvé a brala olympijské zlato.

"Bylo to úžasné. Dosáhla jsem něčeho ,o čem jsem do té doby jen snila. Zanedlouho jsem si splnila další sen, když jsem se stala matkou. Nemohla jsem si v životě přát více."

Po olympijském triumfu přerušila Hellebautová kariéru a věnovala se mateřským povinnostem. Letos se na atletické stadiony vrátila. Po evropském šampionátu v Barceloně, kde skončila pátá, oznámila, že je znovu těhotná a definitivně ukončila závodní kariéru.

Martin Charvát, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme