Česká štafeta ze sebe vydala všechno a je na MS ve finále
Vydaly ze sebe všechny síly a vedlo to k výraznému zlepšení a k překvapivému úspěchu. Řeč je o výkonu štafety českých atletek v rozběhu štafety na 4x400 metrů na světovém šampionátu. Po rozpacích z individuálních vystoupení v Tegu se „Rychlý holky" daly dohromady a vyválčily pro Česko po dvanácti letech finálovou účast.
Dvě z nich si na šampionátu v Tegu počkaly hodně dlouho na první start, druhá polovina už měla za sebou individuální závody. Třeba Denisa Rosolová je ten druhý případ.
„Když mi potom řekli, ať už vstávám, říkala jsem, že nemůžu, tak mi ještě pomáhali.“
Vydaly se ale úplně všechny a třeba Zuzana Bergerová se jen tak tak natahovala s kolíkem při druhé předávce k Jitce Bartoničkové. Po závodě jí lehce vyčinila.
„Trochu přecenila můj finiš,“ smála se Bergrová.
„Nene, já jsem viděla, že musím volně, ale ta předávka mi přišla nekonečná,“ pokrčila rameny dlouhovlasá brunetka, která běžela celý úsek. Nejrychlejší mezičas - čtvrtku za 50,80 setin sekundy zaběhla Zuzana Hejnová. Sama netušila, kde vzala třech bězích nad překážkami ještě síly.
„To sama nevím, ještě na rozcvičce jsem chodila se svěšenou hlavou a myslela si, že se vůbec nebudu moct rozběhnout. Ale je to štafeta, to je něco úplně jiného. Bylo dobře, že jsme se udrželi v chumlu, tam se člověk vytáhne, kdyby to bylo rozházené, běželo by se hůř.“
Že by ji hnal dopředu vztek z nenaplněných medailových cílů?
„Těch sil jsem opravdu neměla moc, takže jsem tady nechtěla nikoho rozsekat nebo si vybít zlost. Spíš jsem si říkala, že musím ještě bojovat a ukázat, co ve mně zbylo.“
Síly ještě jsou
Česká štafeta si sice zlepšila rekord o tři sekundy, ale skončila ve svém rozběhu na třetím místě a musela čekat, jak dopadne další závod, aby postoupila časem. A když mocně finišovaly Italky, Denisa Rosolová si říkala…
„Vytuhněte, vytuhněte… chyběl tam jen kousíček, ale naštěstí pro nás to dopadlo dobře.“
„Italky měly právě smůlu, že byly po velké pauze za někým, jinak by se asi ještě trochu vytáhly,“ hodnotí Zuzana Bergrová. Mimochodem, česká štafeta v tomto složení skončila po diskvalifikaci Jamajčanek loni na mistrovství světa v Dauha na třetím místě a Zuzana Bergrová připomíná:
„Vzpomínám si na to, ještě pořád čekáme na ty medaile…“
To už si běžkyně plácaly se šéftrenérem Tomášem Dvořákem. Připravují se společně pod vedením Martiny Blažkové - jak podotýká Denisa Rosolová.
„Málokdy se stává, že lidi ze štafety trénují spolu v jedné skupině – to je naše výhoda, jsme jedna z výjimek na světě, dokázaly jsme, že na to máme.“
A teď je čeká ještě jeden běh - zvládnou ho? Mají na něj síly?
„Nooooo tak….. ale no joooooooo!“
Berte to jako odpověď. Na druhou stranu je vyhecuje to, že v době, kdy naposledy byla česká štafeta ve finále mistrovství světa, chodily ještě na základní školu…
„Já chodila na základku, bylo mi asi dvanáct, to jsem si ještě někde hrála,“ uzavírá Zuzana Hejnová. I na ní bude štafeta ve finále spoléhat.
