Další běh pro pitnou vodu. Tentokrát míří Chrištof do Afriky
Vrcholový sport je o dosahování co nejlepších výsledků a vydělávání pěnez. Na závodech jde hlavně o rekordy a umístění. Jsou ale lidé, kteří dokáží propojit svoje hobby s charitativními projekty. A mezi ně patří i učitel z Německé školy v Praze David Chrištof. Ten se v pondělí vydal na cestu do Maroka, na které poběží a pojede na kole.
"Mám přesně rozvrh každý den, kde budu, protože se po cestě zastavím na třiceti školách. Ten projekt je o vzdělávání o pitné vodě a vzdělávání dětí. Jméno akce je '1000 kilometrů běh, 2000 kilometrů na kole, 3000 dětí inspirováno po cestě'. Musel jsem se dohadovat už strašně dlouho, takže přesně vím, jaký den kde budu," popisuje David Chritštof.
Do Afriky dorazí 24. června, hned pak odletí do Prahy, kde bude jeho cíl opět u Německé školy v Jinonicích. Pro nadšeného běžce, který má za sebou několik maratonů a ultramaratonů, to ale není první podobná akce, kterou se snaží upozornit na problémy s pitnou vodou v Africe.
"V roce 2007 jsem byl vybrán na běh kolem světa, který se jmenoval Blue Planet Run. To byla štafeta dvaceti běžců, každý jsme běželi zhruba šestnáct kilometrů denně a za tři měsíce jsme takhle oběhli svět. Bylo to právě o tom udělat osvětu o problému nezávadné pitné vody. Tenkrát jsem ještě bydlel ve Spojených státech. Když jsem se pak přestěhoval zpátky do Česka a začal učit tady, tak jsem viděl, že zase mají propojení s vodou, a začal jsem plánovat běh do Londýna," říká Chrištof.
Tento minulý projekt nakonec vydělal 12 tisíc dolarů, které pomohly na vybudování studny pro jednu ze škol v Ugandě.
David Chrištof doufá, že podobně úspěšně dopadne akce i tentokrát. Na více než dvouměsíční cestě bude mít i podporu.
"Mám kamarády nebo známé, kteří se mohli uvolnit z práce, je jich šest, každý se mnou pojede tak na týden. Z běhu do Londýna mám zkušenost, že když jsem s někým, tak je to zábava. Když se něco stane, tak si uděláte vtípek. Ale když je člověk potom sám, tak je to pravý opak, je to ještě větší stres," konstatuje David Chrištof.
Denně buď uběhne vzdálenost rovnající se maratonu, nebo ujede na kole zhruba 100 kilometrů. Ve chvílích, kdy s ním není žádný kamarád a běží, složí kolo do vozíku připomínajícího kočárek. A ten tlačí. Veškerá fyzická námaha je ale pro něj vlastně nepodstatná.
"Jsem strašně rád, že jsem mohl spojit pomoc někomu jinému a to, co mě baví. Toho si nejvíc vážím. Nejenom, že to pomůže mě, ale navíc bude mít někdo jiný pitnou vodu, někdo bude inspirovaný. Že je to k něčemu dobré takhle," vysvětluje svou motivaci učitel angličtiny David Chrištof.
