Dana Zátopková vzpomíná na Helsinky a těší se na oštěp v Londýně
Olympijské hry v Londýně se kvapem blíží, ale už pár dní před jejich startem si nejeden z pamětníků určitě připomene, že právě před šedesáti lety sledoval sportovní svět letní hry v Helsinkách, kde zářili Emil a Dana Zátopkovi.
Olympiáda v Helsinkách byla vizitkou toho, že z pohledu finských fanoušků je atletika národním sportem. Však také obdivovali trojnásobný triumf Emila Zátopka. Že má ale tento náš reprezentant ženu, která také umí vyhrávat, to vzali náležitě na vědomí až 24. července 1952.
To už měl věhlasný vytrvalec v kapse zlato ze závodu na 10 kilometrů a sám sebe dokázal napodobit i na poloviční trati. Vzápětí si navíc ověřil, že metoda osobního příkladu může být velmi účinná.
„S Danou jsme se potkali při vyhlašování vítězů. Já jsem odcházel s medailí a ona přicházela se svými soupeřkami. No, a Dana jásala, že jsem vyhrál, a říkala, že je to skvělé a že mám medaili ukázat, že si ji vezme pro štěstí. Tak jsem ji ukázal a najednou ,chňaps´, už ji měla v kabele. Pak jsem se šel vysprchovat. Ještě jsem ani nebyl ustrojený, když do šatny vtrhl náš vedoucí a říká mi, Emile, Dana hodila prvním pokusem olympijský rekord a asi bude mít také zlato. Byl to pro nás opravdu skvělý den,“ popisoval Emil Zátopek.
Na krásné chvíle prožité v Helsinkách si paní Dana Zátopková zavzpomínala. Rozhodně ale nežije jen vzpomínkami, také se těší na olympiádu v Londýně. A to těšení se je násobeno faktem, že právě v Londýně kdysi sama poprvé ochutnala olympijskou atmosféru.
„Uvědomuji si, jak to ovlivnilo můj další život. Tam mě to totiž přitáhlo k atletice, protože já jsem do té doby nevěděla, jestli jsem více atletka, nebo házenkářka. Byla tam krásná olympijská atmosféra, která mě strašně nadchla. Od Londýna jsem začala brát atletiku vážně,“ říká Dana Zátopková, která se bude v Londýně samozřejmě těšit na svou disciplínu.
„Ano, těším se na oštěp, protože ten znám a dokážu ho prožívat. Dívám se na to, jak se dotyčný rozbíhá, jaké má kroky, jak má nebo nemá zavřený vršek. Je to strašně zajímavé, když to člověk zná a prožívá na vlastní kůži,“ dodává Dana Zátopková.
