Jihokorejské vedro nedělá Špotákové vůbec dobře

Základ mise splněn. Řádek s nápisem "kvalifikace mistrovství světa" si mohla oštěpařka Barbora Špotáková odškrtnout hned po prvním pokusu, kterým hodila 63 metry 40 centimetrů. Limit měla a ve více než třicetistupňovém dusnu nemusela soupeřit s výkonem 68,74, který předvedla Němka Obergföllová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oštěpařka Barbora Špotáková v zajetí novinářů na Zlaté tretře | Foto: Tomáš Kohout | Zdroj: Český rozhlas

Proto Barbora Špotáková co nejdříve z plochy stadiónu odešla a vzápětí Tomáši Kohoutovi řekla…

Letos jsem nezávodila ve větším vedru a vůbec mi to nedělá dobře. Už několikrát jsem to teda viděla. V Madridu taky bylo celkem teplo a já nebyla schopná vůbec fungovat. Člověk je v tomhle zkrátka marnej. Dneska jsem si připadala úplně stejně, nebýt toho že jsem pak na 10 minut zalezla do stínu, kde jsem se trošku vzpamatovala. Tohle je na mě moc a i podle toho to vypadalo. Od začátku jsem věděla, že je technika špatná. Ale zase optimismus musí být, takže si můžu říct, že zítra to snad může být jen lepší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oštěpařka Špotáková po kvalifikaci v Tegu

Dnešním cílem asi bylo zdržet se na sluníčku co nejkratší časový úsek. Podařilo se to?

Cíl splněn, ale technika dobrá nebyla. Ale hlavně, že jsem tady, že jsem to hodila prvním pokusem, tak s tím spokojená jsem. Ovšem zítra musí přijít úplně jiná Bára Špotáková, takhle bych o medaile bojovat nemohla.

Jak jste si vyzkoušela stadion, protože jste na něm házela poprvé? Pokud vím, tak i v Tegu jste zatím házela imitací…

Sektor vypadá velice dobře. Čáry ve výseči tady vypadají opravdu blízko a to je vždycky dobré. Pak teda už to tak daleko neletělo, ale pro oštěp je to hrozně příjemný stadion. Teda malinko foukal protivítr, ale prý se to večer vždycky trochu otočí. Teď jen aby nebylo vedro.

Úplně jiná Bára Špotáková musí přijít hlavně s technikou oštěpu nebo v čem ještě?

Celkově! Ráno jsem si připadala, jako kdybych šla do krámu pro housky. Úplně hrozný. Musím se nabudit. Dobré je, že jsem se nevyčerpala a nebyla nervózní. Nervozita byla nulová, jako na závodech v Brně, i když tam jsem byla snad i nervóznější. To ale asi dělá to vedro, že mě úplně zatlumilo. Takže musím přijít jako tygřice a ne chcíplá liška.

Finále je na programu večer jihokorejského času. To by mělo být menší vedro a navíc to bude finále. To samo o sobě nakopne, ne?

Já doufám. Jako horší to být nemůže a když nebude pražit sluníčko, tak síly posbírám víc než takhle, jak jsme se snažila najít kapku stínu.

Tomáš Kohout Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme