Mladí atleti mají stále povědomí o českých sportovních hvězdách

Republikovým finále v Praze na Strahově vyvrcholil dnes druhý obnovený ročník pohybového programu Odznak všestrannosti olympijských vítězů, který organizují desetibojaři Robert Změlík a Roman Šebrle ve spolupráci s českou armádou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odznak všestrannosti olympijských vítězů | Foto: David Kubíček

Jeho cílem je ukázat dětem krásu sportu, který je v současnosti „utlačován" počítačovými hrami a obecně moderními technologiemi. Přes 30 000 přímých účastníků, z nichž jich do finále na Strahově proniklo 326, dokázalo, že zájem o sport mezi mládeží znovu roste.

Stadion Evžena Rošického ožil na dva dny křikem dětí, které se v jeho areálu mísily se sportovními legendami. Málokomu z nejmladší generace už sice jména jako Imrich Bugár, František Halíř, Radek Hošek či Anna Krausová něco řeknou. Děti ale ví, že lidé oblečení v červenomodrých tričkách se jmenovkou ve sportu kdysi hodně znamenali. Je to prý pro ně dobrá motivace chtít dosáhnout podobných úspěchů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mladí atleti mají stále povědomí o českých sportovních hvězdách

„Kdyby se to někomu z nás jednou podařilo, byl by to obrovský úspěch. Když se člověk dostane třeba na mistrovství světa, hrozně mu musí stoupnout sebevědomí. I jenom být tady pro nás hodně znamená, protože dřív jsme ve škole jen tak sportovali, ale nikdo z nás si nemyslel, že bychom mohli dojít až sem," říká jedna z účastnic finálového klání Aneta Procházková, která se aktivně věnuje atletice.

To její kamarádka Tereza Novotná hraje už šest let softbal a pokoušela se dostat i do reprezentace. Nad otázkou, zda ji spíš než sport nebaví třeba počítačové hry, se zamračí.

„Mně to na počítači nijak zvlášť nebaví, ale je fakt, že hodně lidí kolem mě spíš sedí u obrazovky, než aby dělalo sport," zamyslí se mladá softbalistka nad problémem, o kterém se toho v posledních letech mnoho namluvilo i napsalo. Přitom se dívá přes moje rameno na hlouček sportovních legend stojících opodál a zasní se:

„Představuju si, jaké by to bylo tady jednou takhle stát a vítat děti." Anetu Procházkovou prý hlavně překvapilo, že někdejší olympionici nemají pražádné hvězdné manýry a naopak se chovají ke všem okolo jako rovný k rovnému.

„Když jsem byla malá, vždycky jsem si myslela, že sportovci, které vidím v televizi, jsou něco víc. A teď jsem tady a můžu k nim přijít, zeptat se, jak jim to kdysi šlo, a oni se mnou mluví a všem přejí, aby se jim dařilo," rozzáří se Aneta a jako důkaz mává Věře Čáslavské, legendární gymnastce, která jí s úsměvem oplácí stejnou mincí.

Sportuju, abych nenakynula

Na Strahově se ve finále Odznaku všestrannosti sešlo celkem 326 dětí z celé republiky. Na začátku celého letošního ročníku jich ale bylo přes 30 000, a to už svědčí o tom, že sport má stále v životě české mládeže důležité místo.

„Skoro všichni z družstva se věnujeme sportu i mimo školu. Takovéhle akce jsou fajn i proto, že se můžeme potkávat s jinými sportovci a dá nám to zkušenosti do života," pochvaluje si kapitán družstva z Kaplice Dominik Vícha.

Kromě zkušeností má ale sport z hlediska dětí mnohá další pozitiva. Třeba... „Sportovat bych chtěla i do budoucna, abych se nemusela pořád jen válet u televize a časem nějak nenakynula."

Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme