Po Rosolové se museli ze všech sil vydat i funkcionáři v zákulisí
Kdyby si večer zašla Denisa Rosolová na houpačky místo na Olympijský stadion, zažila by podobné pocity. Také by byla dole i nahoře, stejně jako po semifinále běhu na 400 metrů překážek. Radost z postupu - ztracenou po diskvalifikaci - jí totiž vrátil úspěšný protest.
Na atletickém oválu se Denisa Rosolová zpotila, ale v chladné mixzóně se neklepala zimou, nepotřebovala bundu. Třásla se, protože se u jejího jména neobjevil čas, ale dvě písmena DQ. A v jejích očích následně slzy.
„První pocity jsou fakt hrozné, člověk na tohle trénuje a potom ho takhle diskvalifikují,“ štkala Denisa Rosolová, když ani nevěděla, za co ji rozhodčí vyloučili.
Šéftrenér Tomáš Dvořák jí nezvedal telefon, protože už s vedením výpravy podával protest. A pětadvacetiletá atletka doufala:
Česká výprava podala úspěšný protest proti diskvalifikaci Rosolové a Česko bude mít dvojnásobné zastoupení ve finále čtvrtky překážek
„Diskvalifikovali i třeba Němku ve víceboji kvůli ničemu, pak ji tam vrátili zpátky. Můžu doufat, že mě tam šoupnou a budu se moct předvést ještě ve finále,“ pousmála se aspoň trochu Denisa Rosolová.
Ona už s výsledkem nic udělat nemohla. Na rozdíl od funkcionářů, kteří se činili. Vytáhli peníze, vyplnili potřebný formulář a jali se tvrdě vyjednávat. Jako argument posloužil televizní záznam.
„Ukázali nám švihovou nohu, podle rozhodčího, který byl u té překážky, šla mimo. Video to ale nepotvrdilo,“ vysvětluje Libor Varhaník, šéf atletické výpravy na olympijských hrách. Ono ale také záleží na tom, z jakého úhlu kamera závodnici zabírá. A tady boss přiznává:
„Jsem přesvědčen, že jsme postupovali fair play. Protože Denisa nemohla žádnou výhodu získat. Musím ale také říct, že prokazatelnost toho záběru nebyla stoprocentní ani na jednu stranu.“
Ale referee, tedy nejvyšší rozhodčí běhů, uznala protest jako oprávněný. Přesto nebyl boj o účast Denisy Rosolové ve finále ještě zdaleka rozhodnutý. Původně byla diskvalifikována i Ukrajinka a místo ní a Rosolové by šla do finále domácí běžkyně. I Britové se tedy snažili.
„Měli připravených sto dolarů na protest, v diskuzi jsme je přesvědčili, aby se nejprve šli na video podívat, protože nám to přišlo jednodušší, než aby zasedala jury, hlavně pro nás,“ říká Libor Varhaník.
Kdyby totiž rozhodčí spatřili pro změnu jednu fotografii, na které je vidět, že Denisa Rosolová vede koleno vedle překážky, měla by nejspíš utrum. A že se boj protáhl ze semifinálového času atletky 54,87 setin sekundy na celý večer pro funkcionáře?
„Tak jako se oni snaží předvádět co nejlepší výkony na dráze, tak se my musíme snažit předvádět nejlepší výkony v zákulisí,“ vítězně se pousmál Libor Varhaník. Do finále trati 400 metrů překážek tak kromě Zuzany Hejnové (zaběhla parádní čas 53,62) postoupila i Denisa Rosolová.
