První velký dopingový hříšník byl kanadský sprinter Ben Johnson
Byl prvním atletem na světě, který dokázal zaběhnout stovku pod hranici 9,80. Jenže jeho výkon v žádných oficiálních statistikách nenajdeme. Kanadský sprinter Ben Johnson si totiž ke skvělým časům pomáhal nedovolenými prostředky a přesně před dvaceti lety byl doživotně diskvalifikován.
Olympijské hry v Soulu, rok 1988, do té doby nejočekávanější finále mužské stovky. V souboji dvou velkých rivalů Kanaďan Ben Johnson jasně poráží Američana Carla Lewise ve fantastickém čase 9,79.
"Big Ben", jak se jamajskému rodákovi přezdívalo, přijímá jednu gratulaci za druhou. List Toronto Star přichází z titulkem "Benfastic", jenže ze zlaté medaile, nového světového rekordu i fantastického času se Ben Johnson radoval necelé tři dny. Dopingoví komisaři objevili v moči sprintera nedovolený anabolický stereoid, a tak se tabulky přepisovaly.
A nejen ty ze Soulu. Nositel "Řádu Kanady" přišel také o zlato z předchozího světového šampionátu v Římě, po kterém poražený rival Carl Lewis konkurenta nepřímo obvinil z dopingu, když prohlásil, že existuje mnoho lidí, kteří se zčista jasna objeví, a že si nemyslí, že to dělají bez drog.
Ben Johnson nejprve svou vinu popíral, ale v roce 1989 se během 91 dní trvajícího živě přenášeného vyšetřovacího procesu k užívání zakázaných prostředků přiznal.
Kanadský sprinter se na atletický ovál ještě vrátil, v roce 1993 běžel ve francouzském Grenoblu padesátku za výtečných 5,65, ale s nadměrnou hladinou testosteronu, jak se ukázalo hned po závodě. A tak byl 5. března téhož roku mezinárodní atletickou federací doživotně diskvalifikován.
Jeden z kanadských ministrů té doby, Pierre Cadieux, nazval znovu chyceného sprintera národní ostudou a navrhl mu, ať se vrátí na Jamajku, odkud před časem emigroval. A Johnson přiznal, že to byl ten nejnechutnější komentář, který kdy slyšel.
Doping prý byla nutnost
On sám od té doby zaujal mnoha kontroverzními výroky a činy, a pokud jde o vlastní doping, označoval ho spolu se svým trenérem Charliem Francisem za nutnost. Nedovolené prostředky prý musel brát, aby dokázal konkurovat ostatním špičkovým sportovcům.
„Byl jen jedním z mnoha chycených podvodníků," říkal během zmíněného tříměsíčního vyšetřování ve své výpovědi kouč kanadského sprintera a osud mu dal za pravdu. Namočeno do dopingového skandálu nebo rovnou usvědčeno z braní nedovolených prostředků bylo pět dalších vynikajících stovkařů Johnsonovy éry.
