Sprinterka Otteyová tretry na hřebík nepověsila. Chce na MS do Moskvy

Věčně bronzová. I takové přízvisko získala legendární sprinterka Merlene Otteyová. Není se čemu divit, vždyť na olympiádách a světových šampionátech vybojovala celkem třináct bronzových medailí. Přes její - na sprinterku velmi pokročilý věk, se stále udržuje v kondici a ráda by se nominovala na letošní mistrovství světa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Merlene Otteyová | Foto: Tomáš Kohout

Na právě probíhajícím halovém evropském šampionátu v Göteborgu sice Merlene Otteyová nestartuje, ale neznamená to, že by tretry pověsila na hřebík. A to je v jejích 52 letech téměř neuvěřitelné, zvlášť když se jedná o sprinterku. Medaile už sice nesbírá, ale běhání miluje stejně jako před 35 lety.

„Pro mě už není motivací sbírání medailí. Když jsem byla mladší, zajímalo mě, jak rychle bych byla schopna běžet třeba ve čtyřiceti letech. Najednou mi bylo pětačtyřicet a zjistila jsem, že je možné běžet poměrně rychle. A i po padesátce mě stále zajímá, kde jsou mé hranice. To je to, co mě motivuje.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Sprinterce Otteyové to běhá i ve 52 letech, chce se dokonce kvalifikovat na MS v Moskvě

Hned na své první olympiádě si Otteyová doběhla pro medaili. V roce 1980 v Moskvě skončila třetí v běhu na 200 metrů a domů na Jamajku si přivezla první z mnoha bronzových medailí. O dvacet let později, v australském Sydney, se čtyřicetiletá Jamajčanka chtěla s aktivní kariérou rozloučit. Na těchto Hrách do své sbírky přidala stříbro ze štafety na 4x100 metrů a bronz ze stometrové trati.

„Plánovala jsem, že skončím na olympiádě v Sydney. Běhala jsem ale pořád solidně a ve Slovinsku, odkud pocházel můj trenér, nebyla taková konkurence. Rozhodla jsem se tedy pokračovat v závodění. Kdybych nenašla nový tým, skončila bych, ale věci se mění každou chvíli.“

Ačkoli má Otteyová nejpočetnější sbírku olympijských medailí ze všech atletek v historii, ta nejcennější ji chybí. Ke zlatu měla nejblíže v roce 1996.

„V Atlantě jsem měla poslední šanci. Bylo mi šestatřicet, moc jsem chtěla vyhrát, ale rozhodl fotofiniš,“ vzpomíná Otteyová na moment, v němž rozhodly tisíciny sekundy ve prospěch domácí Gail Deversové.

Aktuálně má Merlene Otteyová za sebou přípravu v Jihoafrické republice, které směřuje ke splnění nominačních kritérií pro srpnové mistrovství světa v Moskvě. Tam by se naturalizovaná Slovinka mohla představit neuvěřitelných 33 let od svého prvního olympijského závodu.

Tereza Jelínková, Jakub Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme