Takovou atmosféru jsem nezažila, je ohromená Barbora Špotáková
Oštěpařka Barbora Špotáková prokázala, že se na vrcholem letošní sezony připravila skvěle. Z kvalifikace olympijského závodu postoupila do finále hned prvním hodem - a ještě prý pošetřila dost sil.
Barboro, postup do finále oštěpařské soutěže na olympiádě byl naprosto jasný, suše jste ‚zahodila‘ oštěp za hranici šestašedesáti metrů, asi budete spokojená, viďte?
„Ano, suše, to je přesné. Pošetřila jsem energii na finále a zjistila, jaký je sektor, což je pro mě důležité. Přišla jsem na to, že se mi tam háže dobře, takže si můžu věřit a do finále to trochu víc rozběhnout. Spokojená jsem totiž nebyla s technikou, to bylo jediné malinko negativní v kvalifikaci.“
Jak dlouho jste vlastně nezávodila? Od mistrovství republiky jste šla tuším jen jediný závod, projevilo se to nějak třeba na nervozitě před startem?
„Tuším, že jsem závodila zrovna v Londýně někdy v polovině července, takže zhruba tři týdny zpět. Mně osobně to nevadí, nepotřebuju před tím nějak závodit a něco si dokazovat. Přece jen, jakýkoli jiný závod, ať sebelepší, nikdy nebude stejný jako olympiáda. Tohle je úplně jiná liga, na olympiádě to mám nejradši.“
Ze stadionu k nám doléhá křik, co říkáte na to, že už na dopoledním programu je vyprodáno?
„Vidím, že Goldie Sayersová, favoritka, která právě před třemi týdny v Londýně zazářila, má něco s loktem a třetím pokusem nic nehodila, skoro brečí. To jsem jí opravdu nepřála, je to moc dobrá kamarádka. Ale divácká kulisa je fantastická, musíte si skoro zacpávat uši, to jsem ještě nikdy nezažila.“
Špotáková má formu, do finále OH se kvalifikovala prvním hodem
Číst článek
Co teď s načatým dnem?
„Půjdu se převléknout, odpočinout a odreagovat si hlavu. Možná zajdu do města, ale vyloženě si někam sednout, zkrátka si dnes a zítra už odpočinout od atletiky.“
Opravte mě, ale vy máte pekingské náušnice - co by se dalo pro finále v Londýně vymyslet, když už máte za sebou kvalifikaci, vyzkoušela jste si sektor, víte, jak na tom jste, do čeho jdete?
„Půjdu do toho stejně jako v Pekingu, budu se to snažit zopakovat. Ty náušnice jsou stejné, ale úplně nejsou, firma vydala po čtyřech letech stejnou edici, jen s jinou barvou, to je docela symbolické. Snažit se zopakovat Peking, to je můj cíl, co jiného se taky ode mě čeká?“
