Tyčkař Bubka slaví padesátiny. Dodnes se jeho maximu nikdo nepřiblížil
Sergej Bubka zvyšoval v 80. a 90. letech po centimetrech hranice lidských možností a kariéru ukončil s halovým světovým rekordem 615 centimetrů - venku skočil o centimetr méně. To je v porovnání se současností, kdy se dají „šestimetroví" tyčkaři spočítat na prstech jedné ruky, jen těžko uvěřitelný výkon.
„Vždycky jsem se snažil zlepšovat svou techniku a výkony. Dělal jsem svou práci nejlépe, jak jsem jen mohl, a jsem spokojený s tím, co jsem za svoji sportovní kariéru dokázal. Dával jsem atletice opravdu všechno," přemýšlí Sergej Bubka nad tím, proč se za téměř 20 let nikomu nepovedlo překonat jeho světové rekordy.
Kromě rekordů byl dnes padesátiletý atlet i velkým sběratelem medailí z vrcholných akcí, když vyhrál prvních šest venkovních světových šampionátů. Postupem času se svými výkony dostával i pod velký tlak.
„Je to o hodně těžší. Když jsem poprvé vyhrál poprvé, tak jsem takový tlak necítil. Teď přijdu na stadion a nemůžu si dovolit nepovedený pokus. Všichni mě sledují a mí soupeři mají velkou motivaci porazit mě," říkal Bubka po svém pátém titulu mistra světa v Göteborgu.
Jak se mu dařilo na světových šampionátech, tak mu štěstí nepřálo na olympijských hrách. O start v Los Angeles v roce 1984 ho připravil bojkot olympiády socialistických zemí, v Barceloně neskočil základní výšku, v Atlantě nezávodil kvůli zranění a v Sydney v roce 2000 měl ve finále tři neúspěšné pokusy. A tak uspěl suverén tyčky jen na olympiádě v Soulu, kde vybojoval zlatou medaili.
Dnes je Sergej Bubka sportovním funkcionářem, angažoval se i politice a také byl nedávno jedním z prvních sportovců, kteří gratulovali Zuzaně Hejnové k triumfu v anketě o nejlepší atletku Evropy.
